8 C 219/2024-26 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 24. 6. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14.188,16 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit dlužnou jistinu ve výši 10.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2.900 Kč, poplatek za službu Presto 165 Kč a plynoucí zákonné úroky z prodlení z této celkové částky. Dále požadovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 1.123,16 Kč dle čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku (0,1 % denně z jistiny od 30. 8. 2023 do 28. 11. 2023).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, , byť distančním způsobem, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Jednalo se o smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Žalovaný je zde označen jako fyzická osoba spotřebitel. Jedná se o úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr). Výše úvěru 10.000 Kč. Úvěr bezúčelový. RPSN představuje 2.115,69 %. Datum splatnosti je stanoveno od 1. 4. 2023. Je uveden poplatek za sjednání úvěru ve výši 2.900 Kč. Ve smlouvě je sjednána služba Presto 165 Kč. Je uvedena jednorázová výše splátky 13.065 Kč s datem splatnosti 1. 4. 2023 (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním). Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 10.000 Kč (přehled bankovních transakcí z 2. 3. 2023, autorizace ověření totožnosti z 2. 3. 2023). Žalovaný na daný případ neuhradil ničeho (tvrzení žalobkyně).5. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru spotřebiteli byla ověřována úvěruschopnost spotřebitele, a to tak, že byly od žalovaného zjištěny informace k jeho osobním a majetkovým poměrům a tyto byly zapsány do žalobkyní předloženého souboru „úvěruschopnost“. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně předložila listinu „úvěruschopnost“, ve které jsou uvedeny informace zjištěné zřejmě od žadatele o úvěr. Je zde uvedena výše měsíčních výdajů na půjčky 6.000 Kč, výdaje na bydlení 4.200 Kč a ostatní výdaje 5.000 Kč. Je uvedena výše čistého měsíčního příjmu 19.898 Kč (viz uvedená listina). Dále byla předložena listina označená jako „Identifikované příjmy“, kde jsou vypsány příjmové transakce ve výši 19.898 Kč (viz uvedená listina). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě vzniklého dluhu (výzva ze dne 30. 5. 2024 včetně podacího lístku).6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, což vyplývá z žalobních tvrzení a z předložených listinných důkazů. Závěr o osobních a majetkových poměrech spotřebitele v daném případě žalobkyně učinila pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr, které neprověřila. Je tak zřejmé, že žalobkyně neprověřovala výdajovou a ani příjmovou stránku poměrů žalovaného. Pokud došlo k lustraci žalovaného ve veřejných registrech, není tento postup dostatečný, neboť nelze dovodit, že pokud žadatel o úvěr v těchto registrech nebyl veden, je schopen daný úvěr splácet.7. Žalobkyně v tomto případě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. a je nutno dovodit absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k této přihlédnout z úřední povinnosti, i bez návrhu. Následně je, s ohledem na tento závěr, nutno vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný obdržel částku ve výši 10.000 Kč a neuhradil ničeho. Proto bylo žalobě vyhověno co do zbývající neuhrazené jistiny ve výši 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění není u bezdůvodného obohacení stanovena a řídí se ust. § 1958 odst. 2 obč. zákoníku. Počátek prodlení je třeba odvozovat až na základě učiněné výzvy k plnění. Za takovou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní výzvu z 30. 5. 2024, která byla zaslána žalovanému 30. 5. 2024 a doručena do dispozice žalovaného nejpozději 3. 6. 2024. Žalovaný je tak v prodlení až od 4. 6. 2024 a od tohoto data byly žalobkyni přiznány i zákonné úroky z prodlení. Dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. byly přiznány zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75 %, což odpovídá sazbě za dané prodlení při prodlení od 4. 6. 2024. S ohledem na výše uvedené byly ostatní nároky posouzeny jako bezdůvodné a byly soudem zamítnuty.8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a posuzoval poměry úspěchu účastníků ve věci. Za účelem výpočtu úspěchu a neúspěchu účastníků v dané věci soud kapitalizoval veškeré příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. V daném případě činil úspěch žalobkyně 64,73 % (10.000 Kč + 1.070,89 Kč) a úspěch žalovaného 35,27 % (4.188,16 Kč + 1.492,63 Kč + 333,79 Kč + 18,15 Kč). Výsledný úspěch žalobkyně představuje 29,46 %, čemuž odpovídá přiznaná výše náhrady nákladů řízení 663,44 Kč. (100 % náhrady nákladů řízení by v daném řízení představovala částka 2.252 Kč, tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále advokátní tarif) za 3 úkony podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, po 300 Kč za 3 úkony: převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, a dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle advokátního tarifu).9. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.10. Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.