6 C 145/2020-21 — Okresní soud v Břeclavi

Manželka [celé jméno manželky] prostřednictvím svého zástupce dne 30. 6. 2020 u soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu manželství s manželem [celé jméno manžela]. V návrhu je uvedeno, že sňatek byl uzavřen dne [datum], a to v [obec], když oddací list vydal [stát. instituce]. U obou se jedná o manželství první, z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilý syn [jméno] v roce 2015 Poslední společné bydliště bylo v [obec]. V květnu 2019 odešla manželka ze společné domácnosti do [obec], od té doby žijí účastníci odděleně. Manželství bylo zpočátku bez problémů, ovšem postupem času začalo docházet mezi manželi k neshodám, které byly způsobeny zejména rozdílností povah obou manželů a týkají se hospodaření rodiny, výchovy dítěte i trávení společného času. Během těchto dlouhodobých neshod došlo k odcizení mezi manželi, ti přestali vést společnou domácnost a manželka se v květnu 209 od manžela odstěhovala. Hlavním důvodem je tedy vzájemné citové odcizení mezi manžely, dlouhodobé neshody mezi manžely vyplývající z odlišných povah obou manželů, názorů na hospodaření rodiny, kdy manželé spolu od května 2019 nebydlí. Manžel [celé jméno manžela] před soudem uvedl, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh manželky je důvodný. Podle ust. § 384 odst. 1 a 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, řízení je možné zahájit i na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Pokud jde o nezletilého syna účastníků, byla úprava výchovy a výživy na dobu po rozvodu provedena rozsudkem opatrovnického soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Z oddacího listu účastníků má soud za prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], [adresa], [anonymizována dvě slova], a rodné jméno manželky je„ [příjmení]“. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Manželství lze považovat za trvale rozvrácené a nefunkční, tedy pokud účastníci spolu alespoň šest měsíců nežijí a pokud manželství trvalo alespoň po dobu jednoho roku. Obě tyto podmínky byly účastníky splněny, když oba před soudem potvrdili, že od května 2019, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti, tato nefunguje, že od té doby si žije každý za své a po svém, kdy se rovněž nejméně od té doby intimně nestýkají. Pokud jde o příčiny, které soud musel zjišťovat, i zde se účastníci shodli na tom, že k jejich citovému odcizení vedly dlouhodobé rozpory vyplývající z odlišných povah obou manželů, názorů na hospodaření rodiny, výchovy dítěte i trávení společného času. Rozpory mezi účastníky vedly k narušení vzájemných vztahů natolik, že ani jeden z nich dnes nemá zájem na obnovení manželského soužití, z hlediska společenského účelu, když v takovémto manželství nechce ani jeden setrvávat, není účelné, aby bylo manželství zachováváno. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství rozvedl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu a v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku a soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.