9 C 43/2021-46 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] (dále jen„ smlouva“). Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa]. Za odebranou energii v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] částku [částka]. Žalovaný cenu elektřiny neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal s plněním svého peněžitého závazku do prodlení, požaduje žalobkyně také úrok z prodlení ve výši 10 % ročně za každý den prodlení, jdoucí ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Výše uvedenou fakturou byla žalovanému vyfakturována za období od [datum] do [datum] částka v celkové výši [částka] (po zohlednění zaplacených záloh), přičemž splatnost faktury nastala tak, jak je uvedeno výše dne [datum]. Věc soud právně posoudil podle ustanovení § 2079 a násl. o. z. a § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ a stanovil výši odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu, jež podle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]), jež podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. činí [částka] za jeden úkon, což celkem činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ, obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.