16 C 56/2021-74 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, podle níž měl být žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu [částka] a na základě které poskytla jmenovaná společnost žalované částku [částka]. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalované z uvedené smlouvy byla postoupena nejprve společnosti [právnická osoba], [IČO], a touto společností následně žalobci. 2. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], k němuž se dostavila pouze žalovaná a žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy ve věci jednal, provedl dokazování a zjistil, že listina, kterou žalobce soudu předložil s tím, že se má jednat o předmětnou smlouvu, vůbec nekoresponduje s žalobním tvrzením žalobce, jelikož podle předložené listiny výše úvěrového limitu činila [částka] a nikoli [částka], jak uvedl v žalobě. Zároveň na této listině absentoval jakýkoliv podpis kohokoli. Tudíž soud z této listiny žádná zjištění neučinil. Žalovaná však sama u jednání uvedla, že nějakou smlouvu se [právnická osoba] [příjmení] v roce [rok] uzavřela, a to elektronicky, že si nepamatuje na jakou částku, ale určitě to nebylo [částka]. Brala si od ní půjčku, peníze jí přišly na účet, byla to jedenkrát částka [částka] a částka [částka]. Žalovaná chvilku půjčku splácela, určitě ji nesplatila celou. Chtěla by ji splácet, ale v současné době je bez práce, chodí po brigádách, kdy pracuje 4 hodiny denně za [částka] za směnu. Půjčku si brala, protože se chytla špatné party a dostala se do problémů, zemřel jí otec, musela se z původního bydliště odstěhovat, trvalý pobyt má na obecním úřadě a momentálně bydlí u nevlastní sestry, které zatím na domácnost nepřispívá, naopak sestra pomáhá žalované. Žalovaná by mohla splácet maximálně [částka] měsíčně. 3. Soud dále ze 4 potvrzení o provedené platbě vystavených [právnická osoba], cz. s.r.o. zjistil, že z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] byla odeslána dne [datum] dvakrát částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. Žalovaná potvrdila, že účet č. [bankovní účet] je jejím účtem, ale zároveň uvedla, že obdržela pouze jedenkrát částku [částka] a jedenkrát částku [částka]. Soud tak má na základě shodných tvrzení účastníků ve spojení s předloženými potvrzeními o provedených platbách za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru (s blíže nezjištěným obsahem) dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [číslo] K. Nemá však za prokázané poskytnutí dalších částek žalované, jelikož potvrzení vystavená [právnická osoba], s.r.o., sama o sobě s ohledem na to, že jmenovaná společnost není bankou, u které by měl být účet žalované veden, neprokazují, že v nich uvedené částky se dostaly do dispoziční sféry žalované ani že byly připsány na v nich uvedený účet, a taková zjištění neučinil ani z dalších žalobcem předložených důkazů, jelikož nikým nepodepsané interní doklady označené jako platební informace nebo loan application info, u nichž nelze ani zjistit, kdo kdy a za jakým účelem je vyhotovil, soud nepovažuje za hodnověrné důkazy prokázání poskytnutí plateb žalované. Žalovaná pak neprokázala, že by na čerpanou částku společnosti [právnická osoba] něco uhradila. Na základě smluv o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka [právnická osoba] vůči žalované z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci. 4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, úroků a dalšího poplatků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejíž obsah nebyl v řízení blíže zjištěn. Soud tento nárok posuzuje podle v zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ). Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 5. Byť v citovaných ustanoveních je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr. 6. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (předchůdce žalobce) řádně zabýval úvěruschopností žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by vůbec zjišťoval příjmy a výdaje žalované. Soud proto má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta částka [částka] a jejíž obsah nebyl soudem zjištěn, byla sjednána neplatně, a žalovaná je tak povinna pouze vrátit poskytnutou částku. 7. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. 8. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl v roce [rok] žalované částku [částka] a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná něco z této částky uhradila, a žalobce prokázal, že mu nárok věřitele z uvedené smlouvy byl postoupen, je žalovaná povinna zaplatit žalobci jako postupníkovi částku [částka], proto soud ohledně této částky vyhověl. Zároveň soud umožnil žalované splácet tuto částku ve splátkách po [částka] měsíčně, a to s ohledem na její tvrzení o její špatné sociální situaci, podle 87 odst. 2 ZSÚ, kdy tuto dobu úhrady poskytnuté částky soud považuje za přiměřenou možnostem žalované. Z těchto důvodů má soud za to, že doposud se ani žalovaná nemohla dostat do prodlení, proto z přiznané částky žalobci nepřiznal úrok z prodlení (výrok I.). 9. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků ne