5 C 138/2021-76 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, , soudu doručenou dne , datum, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,25 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši , částka, coby smluvní pokuty, a částky ve výši , částka, jakožto minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.2. Uvedl, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , a to mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, na základě které byla žalovanému dne , datum, vyplacena na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit se sjednaným úrokem dle splátkového kalendáře, a to v rámci 60 měsíčních splátek ve výši , částka, splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem , Anonymizováno, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobce ke dni , datum, celou zápůjčku zesplatnil. Do data zesplatnění (od , datum, do , datum, ) byla žalobci uhrazena částka v celkové výši , částka, , po zesplatnění žalovaný žalobci zaplatil ještě částku ve výši celkem , částka, (dne , datum, ). Celkem tak žalovaný na uvedený dluh uhradil částku , částka, . V důsledku prodlení žalovaného se splácením splátek požadoval žalobce dle bodu 8.1 a), b) smlouvy smluvní pokutu u splátek, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů ve výši , částka, , a u splátek, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů ve výši , částka, , dále dle 8.5 smlouvy smluvní pokutu 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky, kterou žalovaný neuhradil ani ve lhůtě 10 dnů od zesplatnění zápůjčky, a také smluvní pokutu dle § 8.7 smlouvy ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení, počínaje dnem , datum, do zaplacení. Žalovaný žalobci ničeho dalšího i přes předžalobní upomínku žalobce nezaplatil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřeli žalovaný coby vydlužitel se žalobcem coby zapůjčitelem za účelem poskytnutí podnikatelské zápůjčky ve výši , částka, za úrok , částka, . Úvěr měl být uhrazen v 60 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy nejpozději 21. den kalendářního měsíce. Celková částka k úhradě činila , částka, .6. Z oznámení o schválení zápůjčky ze dne , datum, ve spojení s dodejkou ze dne převzetí žalovaným , datum, soud zjistil, že žalobce schválil vyplacení zápůjčky žalovanému ve výši , částka, . Součástí oznámení byl splátkový kalendář.7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že číslo účtu žalovaného se shodovalo s číslem účtu uvedeným u osoby žalovaného ve smlouvě.8. Z dokladu o vyplacení zápůjčky soud zjistil, že dne , datum, byla vyplacena finanční částka ve výši , částka, s variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy, a to na účet čísla účtu shodného s číslem účtu uvedeným ve smlouvě u osoby žalovaného a ve výpise z účtu žalovaného.9. Z pokusu o smír ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanému tyto zaslal jakožto poslední výzvu před soudním/rozhodčím řešením případu.10. Z karty klienta sodu zjistil, že žalovaný na poskytnutou částku ve výši , částka, zaplatil celkem částku , částka, .11. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce k tomuto dni úvěr zesplatnil, přičemž k tomuto dni činila dle žalobce dlužná částka výši , částka, .12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.13. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl k tomuto dni fyzickou osobou podnikající.14. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.15. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.).16. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta první o. z.).17. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).18. Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran (§ 433 odst. 1 o. z.).19. Na základě provedených důkazů a za užití citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému prokazatelně poskytl částku , částka, . V řízení vyšlo najevo, že na uvedenou zápůjčku zaplatil žalovaný celkem částku , částka, , z toho , částka, do okamžiku zesplatnění, a částku , částka, po zesplatnění zápůjčky. Smlouva sice byla uzavřena mezi podnikateli, tedy ve smluvním vztahu teoreticky se odehrávajícím v hospodářském styku v rámci jedné úrovně, kdy soud žalovanému neposkytuje ochranu jako v případě spotřebitele, přesto však nelze přehlédnout skutečnost, že žalovaný fakticky nedosahoval takové úrovně a velikosti jako právě žalobce, coby jeden z největších poskytovatelů úvěrů na trhu. V souvislosti s předmětnou situací, kdy žalovaný nejenže zapůjčenou částku žalobci celou splatil, a to do okamžiku zesplatnění dluhu, ale především na zapůjčenou jistinu uhradil částku téměř jednou tak vysokou, jakou činila právě zapůjčená jistina, nutno konstatovat, že za poskytnutí finančních prostředků již žalobci zaplatil dostatečnou odměnu. Přiznání dalších uplatněných částek by tak prohlubovalo onu nedůvodnou nerovnováhu mezi stranami, přičemž soud považuje požadavek úhrady dalších téměř sto tisíc na jistině za rozporuplný s dobrými mravy, a proto žalobci již ničeho dalšího nepřiznal, a žalobu jako celek zamítl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, a měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Jelikož žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.