6 C 234/2021-59 — Okresní soud v Břeclavi

Manželka [příjmení] [celé jméno manželky] podala prostřednictvím svého zástupce dne [datum] u soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu manželství s manželem [celé jméno manžela]. U manželky se jedná o manželství druhé, u manžela o manželství první. Z manželství narodila dcera [jméno], a to [datum], která je dosud nezletilá. V návrhu je uvedeno, že manželství bylo zpočátku spokojené, později manžel přestal s manželkou komunikovat, pustil se do několika projektů a dostal se do finančních obtíží. Manžel často pobýval mimo domov po nepřetržitou dobu, po dobu několika dní nebo i týden, přičemž manželka neměla informace, kde se nachází. Společný intimní život manželé ukončili na jaře 2021, manželka pečuje sama o domácnost, manžel jí nepomáhá. Manžel nejeví žádný zájem o manželku ani o dceru. Manželka považuje manželství za hluboce a nenapravitelně rozvráceno s tím, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh manželky je důvodný. Manžel před soudem vyslovil s rozvodem souhlas. Podle ust. § 384 odst. 1 a 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, řízení je možné zahájit i na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Pokud jde o nezletilou dceru účastníků [jméno], tato byla opatrovnickým rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] s právní mocí dne [datum] na dobu po rozvodu svěřena do péče matky a otec byl zavázán platit výživné. Pokud jde o manželství účastníků, z předloženého oddacího listu má soud za prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], [adresa] – zámek, přičemž rodné jméno manželky je„ [příjmení]“. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Manželství lze považovat za trvale rozvrácené a nefunkční, tedy pokud účastníci spolu alespoň šest měsíců nežijí a pokud manželství trvalo alespoň po dobu jednoho roku. Obě výše uvedené podmínky jsou účastníky splněny, a to vzhledem k datu sňatu, a dále vzhledem i k tomu, že oba před soudem shodně potvrdili, že citové intimní soužití bylo ukončeno na jaře 2021 a společná domácnost skončila odchodem manžela z ní 13. 8. 2021. Soud musel zkoumat příčiny rozpadu manželství, neboť účastníci nepředložili dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Oba účastníci v podstatě shodně potvrdili, že se u nich vyskytovaly problémy, ať už to byly problémy finančního rázu nebo, jak uváděla manželka, nedostatek komunikace, který vnímala ze strany manžela, i když tento v tomto nějaký výjimečný exces nespatřoval, v tom že mezi účastníky vznikaly hádky a je zřejmé, že k odcizení přispěla určitá rozdílnost povah i zájmů. Účastníci v podstatě uváděli určité shodné negativní rysy, které se v manželství projevily, ovšem zřejmě chápal odlišnost v jejich intenzitě, případně v posuzování ze strany druhého manžela. Soud se ztotožňuje s tím, jak uvedl zástupce manželky, že v podstatě formulačně se manželé na konkretizaci problémů, které se v manželství vyskytly, shodli, ovšem v určitém, jak už je výše uvedeno, rozdílném chápání. Vyplývá to u nich i z určité rozdílnosti představ o manželství a jeho fungování. Manželé tedy spolu více jak jeden a půl roku nežijí, nemají zájem obnovit manželství, oba souhlasí s rozvodem manželství, které není funkční. Na příčinách, které vedly k rozpadu manželství, jak už je výše uvedeno, byla určitá shoda, a soud proto má za to, že rozpory, které vedly k přerušení citového života i ekonomiky, tedy fungování společné domácnosti, vedly k narušení vzájemných vztahů účastníků natolik, že dnes je možné konstatovat rozvrat manželského soužití, že není účelné, aby takovéto manželství účastníků bylo zachováváno, a soud proto návrhu na rozvod manželství v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu a v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku a soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.