5 C 223/2023-27 — Okresní soud v Břeclavi

Manžel se návrhem ze dne 24. 4. 2023 domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne 11. 9. 2010 v [obec]. Uvedl, že zpočátku bylo manželství spokojené. Od počátku manželé nevedli klasickou společnou domácnost, s finančními prostředky hospodařili odděleně, společně uhrazovali pouze režijní náklady na bydlení. Asi po pěti letech se začaly projevovat vážnější problémy jejichž příčinou byly rozdílné povahy manželů, jejich zájmy a představy o dalším společném životě. Postupem času došlo k vzájemnému citovému odcizení. Zůstali sice bydlet v jednom domě, ale odděleně, každý svým způsobem života. K manželce již nemá žádný citový vztah a vyloučil možnost obnovení manželského soužití. Manželství považuje za rozvrácené, jedná se o formální svazek, ve kterém nechce setrvávat. Příčinu rozvratu spatřuje v chování manželky, která je výbušnější povahy, je hysterická. Děti se z manželství nenarodily. Manželka s rozvodem manželství souhlasil, k návrhu se připojila. Potvrdila, že v manželství byla spokojena pouze zpočátku. Pracovala a starala se o domácnost, manžel byl často pryč. Jídlo kupovali společně, oblečení a věci do domácnosti kupovala ona. Poté, co postavili dům a přestěhovali se do něj, ji manžel přestal potřebovat, nechoval se k ní pěkně, v jednom případě ji v opilosti napadl. Jejich společné soužití skončilo již v době covidem, v době nemoci ji manžel nepomohl. Následně ukončili soužití, žili odděleně. Rovněž manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití, k manželovi již nemá žádný citový vztah. Příčinu rozpadu manželství spatřuje v chování manžela. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 11. 9. 2010 v [obec]. Ze shodných skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že po uzavření manželství se projevily názorové neshody, došlo mezi nimi k odcizení, ztrátě citového vztahu a následně k oddělenému bydlení. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.). Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z. ř. s.“). Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 o. z. Bylo prokázáno, že manželé žijí několik let odděleně, nevedou společnou domácnost, zůstali sice bydlet v jednom domě, ale každý svým způsobem života. Došlo mezi nimi k odcizení a ztrátě citového vztahu, je vyloučena možnost obnovení manželského soužití. Za této situace soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze důvodně očekávat jeho obnovení. Děti se z manželství nenarodily. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. Manželé nedoložili ani neoznačili k prokázání rozporných skutkových tvrzení ohledně příčin rozvratu manželství žádné důkazy, proto soud tyto příčiny spatřuje v odlišném povahovém založení manželů, v jejich odlišných představách a názorech na společný život, což vedlo k neshodám, k vzájemnému citovému odcizení manželů a ztrátě citového vztahu, a vyústilo ve zrušení manželského společenství. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.