5 C 92/2021-166 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, , soudu doručenou téhož dne, domáhal vyklizení rodinného domu , adresa, , (dále také „nemovitost“). Uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Po rozvodu manželství účastníků se žalovaná z nemovitosti neodstěhovala a užívá ji pro své bydlení. Rodinný dům, ve kterém se nachází předmětný byt, je ve výlučném vlastnictví žalobce a vlastnické právo k němu nabyl před uzavřením manželství s žalovanou, které právě uzavřením manželství dne , datum, vzniklo právo bydlení. Od roku , Anonymizováno, žalovaná nepřispěla na náklady bydlení žádnou částkou a nepodílí se ani na úhradě energií, navíc výlučně pro sebe užívá garáž. Žalobce si nepřeje, aby žalovaná jeho nemovitost užívala, proto ji dopisem ze dne , datum, vyzval k vyklizení rodinného domu, na to žalovaná nereagovala. Žalobce je ze strany žalované soustavně omezován ve svých právech svůj rodinný dům užívat. Tato závažným způsobem zasahuje do jeho soukromí, neboť ve večerních hodinách, i po 22:00 hod. opakovaně vstupuje do pokoje, ve kterém žalobce žije, což považuje za vysloveně šikanózní jednání. Dále nevhodným způsobem manipuluje s jeho osobními věcmi, nádobím a zasahuje do jeho osobnostních práv nevhodnými poznámkami a vzkazy. Žalobci znemožňuje, aby ve své nemovitosti vedl plnohodnotný osobní život a aby si do ní přistěhoval osoby, se kterými chce nadále sdílet svou domácnost, což považuje za závažný zásah do jeho práv.2. Žalobce doplnil, že jakékoliv jednání s žalovanou není možné. V užívání nemovitosti došlo k výraznému zhoršení situace, žalovaná fakticky soustavně jednotlivými dílčími útoky znepříjemňuje užívání nemovitosti žalobci i jeho zletilému synovi , jméno FO, , který v nemovitosti často pobývá, na něj žalovaná přenáší konflikt, a žalobce má o něj obavy. Žalovaná se snaží vyhrotit situaci opakovaným zasíláním bezdůvodných informací týkajících se topení v nemovitosti, udržování pořádku a přítomnosti žalobce v kuchyni, tím opakovaně narušuje soukromí žalobce. Žalovaná. se uchyluje ke schválnostem, vypíná topení v pokojích, kde příležitostně bydlí syn žalobce , jméno FO, . Situace vyvrcholila tím, že na její chování žalobce a jeho zletilý syn učinili oznámení na Policii České republiky. Z důvodu pobytu žalované v nemovitosti se žalobci rozpadl vztah s jinou ženou, který navázal po rozvodu manželství, přítomnost žalované brání, aby mohl svobodně rozvíjet partnerský vztah. Žalobce má právo na soukromí a je nepřijatelné, aby žalovaná v nemovitosti dále pobývala.3. V domě dále bydlí nezletilý syn účastníků , jméno FO, , nar. , datum, , který byl svěřen do péče žalované. Ten může v nemovitosti bydlet nadále, jeho se žaloba netýká.4. Na předmětném domě vázne dosud nesplacená hypotéka u , právnická osoba, ., kterou hradí žalobce výlučně ze svých zdrojů. Skutečnost, že žalovaná nehradí dostatečně za bezdůvodné užívání předmětné nemovitosti je předmětem samostatné žaloby.5. Žalovaná potvrdila, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci dne , datum, . Je nesporné, že výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti je žalobce. Přestože soužití účastníků v domě není zcela ideální a žalobce vůči ní činil různá podání, žádný z jeho podnětů se neukázal jako důvodný. Neshledává soužití účastníků jako nemožné a natolik nepříjemné, nevidí větší problém v zachování dalšího soužití v předmětné nemovitosti.6. V průběhu řízení vzájemným návrhem ze dne , datum, se žalovaná domáhala zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni bydlení v předmětné nemovitosti, a to především z těch důvodů, že jí byl po rozvodu manželství do výlučné péče svěřen nezletilý syn účastníků. Ten v předmětné nemovitosti bydlí od svého narození, je zde zvyklý a má zde určité zázemí. K jeho možnosti bydlet v předmětné nemovitosti, uvedla že vztah žalobce a nezletilého syna není zcela bezproblémový, syn je dosud více fixován na ni, neboť se v minulosti jeho výchově věnovala nejvíc, žalobce trávil čas v práci. Uvedla, že nevlastní jinou nemovitost, která by mohla uspokojit bytovou potřebu její, i nezletilého syna účastníků, ani nemá možnost opatřit vlastní bydlení. Dispoziční uspořádání předmětné nemovitosti umožňuje souběžné užívání domu oběma účastníky i jejich syna. Poukázala na to, že má pracovní a citové vazby na obec , adresa, a bylo by pro ni náročné se přestěhovat. Je si vědoma jistých konfliktních situací s žalobcem, je mezi nimi problematická komunikace, jejich společné bydlení po rozvodu dosud nebylo autoritativně vyřešeno. Pokud dojde ke zřízení věcného břemene, bude respektováno a společné soužití získá jasná pravidla.7. Navrhla, aby věcné právo odpovídající věcnému břemeni bydlení bylo zřízeno jako výhradní k těm místnostem, které užívá výlučně spolu s nezletilým synem (ložnice, dětský pokoj, WC s koupelnou v prvním patře) a dále jako nevýhradní k těm místnostem, které užívá spolu s žalobcem (jídelna a kuchyně v přízemí, chodby, schodiště), resp. k obývacímu pokoji, přes který je nutno procházet do dětského pokoje. Věcné břemeno je nutné zřídit za úplatu a k určení její výše navrhla zpracování znaleckého posudku. Dále uvedla, že již nyní se podílí na hrazení nákladů souvisejících s provozem nemovitosti, od měsíce dubna , Anonymizováno, hradí k rukám žalobce částku , částka, . Žalobce nehradí stanovené výživné na nezletilého syna účastníků ve výši , částka, , žalované hradí pouze částku , částka, , zbývající část si ponechává na úhradu provozních nákladů nemovitosti. Předložila zákres domu s vyznačením místností, které jsou výlučně užívány žalovanou a synem účastníků. Navrhla, aby věcné břemeno bylo zřízeno do doby nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Vzhledem k tomu, že nejde zřídit věcné břemeno na dobu delší, než syn účastníků nabude schopnosti sám se živit, mělo by věcné břemeno zaniknout podle toho, která ze skutečností nastane dříve.8. V průběhu řízení žalovaná ze vzájemného návrhu vypustila přízemní místnost nazvanou jako dětský pokoj, a obývací pokoj, neboť v mezidobí došlo k přestěhování syna účastníků do pokoje v prvním patře, žádala však o přístup ke kotli, který se nachází ve sklepní místnosti.9. Se vzájemným návrhem žalované žalobce nesouhlasil. Uvedl, že žalovaná setrváváním a dlouhodobým pobytem v nemovitosti žalobce neúměrným způsobem obtěžuje v jeho osobním životě. Žalovaná nemá na užívání předmětné nemovitosti žádný právní nárok a činí tak pouze proto, aby mohla negativně působit na jeho život a fakticky mu znemožnit jakýkoliv osobní život, z její strany se jedná o zlý zájem. Po rozvodu manželství žalovaná nepodnikla žádné kroky, aby pro sebe našla jiné vhodné bydlení, ale ani není schopna žádným způsobem platit náhradu za užívání předmětné nemovitosti. Fakticky jedná o nucené vyvlastnění užívání 80 % nemovitosti žalobce, žalovaná však nemá žádné právo určit si, že bude užívat nejvýhodnější části nemovitosti. Osoby, které k sobě mají tak vyhraněně negativní vztah, nemohou být soudním rozhodnutím nuceny užívat společně jakýkoli prostor předmětného domu. Vyhovění protinávrhu žalované by mohlo v budoucnu vést např. k domácímu násilí, k němuž měla žalovaná vůči žalobci v mnoha případech již nakročeno. Poukázal na nesmyslnou a vágní lhůtu trvání takového práva. Není navržena žádná výše úplaty za právo odpovídající věcnému břemeni bydlení, jde pouze o další záměr a úmyslné protahování řízení ze strany žalované. Žalovaná má možnost řešit bytovou potřebu jiným způsobem, neboť vlastní nemovitý majetek v tržní hodnotě více jak , částka, , má vlastnický podíl na objektu bydlení na velké usedlosti v , Anonymizováno, , kde je stavební pozemek o výměře , Anonymizováno, m2 zastavěn domem , Anonymizováno, a dále se jedná o soubor několika zahrad, které jsou fakticky pozemky stavebními, celkem se jedná o více než , Anonymizováno, , Anonymizováno, zastavitelných pozemků a vinného sklepa a žalobkyně vlastní podíl ve výši , Anonymizováno, na těchto nemovitostech. Dále samostatně vlastní vinice a je spoluvlastníkem dalšího stavebního pozemku v obci , adresa, . Zdůraznil, že žalovaná má více jak dva roky intimní poměr s přítelem, který bydlí ve svém rodinném domě vzdáleném asi , Anonymizováno, od domu žalobce. Žalovaná zneužívá svého bývalého postavení manželky a žije na úkor žalobce v jeho domě. Zřízení požadovaného věcného břemene bylo v rozporu s dobrými mravy a bylo by proti zásadám, na kterých stojí platný občanský zákoník.10. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutková zjištění:11. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , soud zjistil, že k tomuto datu je na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , žalobce zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří,