6 C 265/2022-19 — Okresní soud v Břeclavi

Manželka [celé jméno manželky] podala dne [datum] u soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu manželství s manželem [celé jméno manžela]. Z návrhu vyplývá, že manželství bylo zpočátku spokojené, později se objevily neshody mezi manžely, které se nepodařilo překonat, a došlo k citovému odcizení s tím, že od [datum] již nesdílí manželé společnou ložnici. Manželství je podle manželky trvale rozvráceno a není předpoklad obnovení soužití. Jako důvod uvedla manželka nezájem otce o výchovu dětí a chod rodiny. Manžel [celé jméno manžela] sdělil soudu svým písemným stanoviskem ze dne [datum], že plně souhlasí s návrhem na rozvod manželství, který manželka podala. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh manželky je důvodný. Jak již vyplývá z písemného vyjádření i ústního sdělení manžela před soudem, s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Podle ust. § 384 odst. 1 a 2 zákona o zvláštních řízeních soudních, řízení je možné zahájit i na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Pokud jde o nezletilé děti účastníků, jedná se o dva nezletilé syny, [jméno] a [jméno], kdy tito byli rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum], na dobu po rozvodu svěřeni do výchovy matce a otce se zavázal přispívat na jejich výživu. Z předloženého oddacího listu má soud za prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], [adresa], přičemž rodné jméno manželky je„ [příjmení]“. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Manželství lze považovat za trvale rozvrácené a nefunkční, tedy pokud účastníci spolu alespoň šest měsíců nežijí a pokud manželství trvalo alespoň po dobu jednoho roku. V podstatě obě tyto podmínky byly splněny, účastníci před soudem potvrdili, že citové vazby, tedy intimní soužití nesdílejí od roku 2015 s tím, že následně ještě fungovala společná domácnost, neboť účastníci spolu bydleli, a to téměř do konce roku 2022, kdy od té doby, dá se říci a účastníci potvrdili, že každý z nich, pokud jde o společné hospodaření, samostatně hospodaří každý se svými prostředky, kromě těch, které uhrazují společně jako je např. inkaso. Manžel odešel před třemi týdny ke svým rodičům z důvodu péče o ně, takže účastníci spolu již ani nebydlí. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, zde se účastníci shodli, že k odcizení vedlo to, že manžel hodně pracoval, z toho důvodu se nezdržoval doma, nemohl se věnovat synům ani rodině, a jak řekla manželka, tak nějak od roku 2015, kdy došlo k citovému odcizení, žili účastníci vedle sebe, s tím, že nyní to chce již nějak řešit, neboť synové v podstatě již budou zletilí. Za této situace nemá cenu manželství zachovávat. Soud se tedy ztotožnil s tím, co v podstatě uvedli oba účastníci jako důvod, kdy jejich soužití postupně přestalo plnit funkce, které se od manželství očekávají a vedlo k odcizení a určité stagnaci mezi nimi. Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a toto rozvedl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu a v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku a soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.