16 C 189/2023-29 — Okresní soud v Břeclavi

Dne [datum] byl u zdejšího soudu podán návrh manžela, který byl opraven dne [datum] a kterým se manžel domáhal rozvodu svého manželství s [celé jméno manželky], které uzavřeli dne [datum] v [obec]. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Dle oddacího listu bylo manželství účastníků uzavřeno dne [datum] v [obec]. Z centrální evidence obyvatel a shodných tvrzení obou účastníků soud zjistil, že účastníci mají jedno společné nezletilé dítě. O úpravě poměrů tohoto nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], což soud zjistil z označeného rozsudku, z něhož rovněž zjistil, že manžel se s tímto dítětem nestýká. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že v manželství docházelo k hádkám a že nejpozději manželské soužití účastníků skončilo v prosinci roku [rok]. Manžel uvedl, že má vztah s jinou ženou a zájem o obnovení manželského soužití s manželkou nemá. Jako příčinu rozvratu manželství uvedl nevěru manželky, žádné důkazy na prokázání tohoto tvrzení nenavrhl. Manželka uvedla, že sice v minulosti nevěrná manželovi byla, ale bylo to již dávno před tím, než manželé ukončili soužití, a že pokud bylo manželství rozvráceno, tak je to z důvodu dlouhodobého alkoholismu manžela, což manžel popřel, a manželka konkrétní důkazy na prokázání tohoto tvrzení nenavrhla. Manželka rovněž uvedla, že manžel ji v době, kdy byl pod vlivem alkoholu, bil, ale žádné konkrétní důkazy nenavrhla. Každý z manželů kladl vinu za rozvrat manželství druhému z manželů. Podle § 384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ ZZŘS“) řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o.s.ř. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 OZ, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Na základě zjištěných skutečností a postoje účastníků řízení má soud za prokázané, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení, jelikož účastníci spolu nežijí déle než 3 roky, manžel má vztah s jinou ženou a oba účastníci projevili vůli, aby jejich manželství bylo rozvedeno. Jelikož je splněna i podmínka existence pravomocného rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilého dítěte účastníků pro dobu po rozvodu a soud neshledal, že by rozvod účastníků byl v rozporu se zájmem tohoto dítěte, soud manželství účastníků rozvedl. Za příčinu rozvratu manželského soužití účastníků soud považuje, a to na základě před soudem projevených postojů účastníků v řízení, jejich rozdílné názory na fungování manželství, jelikož žádné jiné příčiny rozvratu manželství prokázány nebyly. Podle § 23 ZZŘS v řízení o rozvod manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, proto ji soud žádnému z účastníků nepřiznal.