5 C 161/2022-90 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem, doručeným soudu dne 8. 4. 2022, doplněným podáním ze dne 13. 9. 2024, doručeným soudu téhož dne, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 470.125,15 Kč, s úrokem 9,9 % ročně z částky 460.275,15 Kč od 7. 4. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 460.275,15 Kč od 7. 4. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 48.307,43 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24.071,90 Kč. Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 27. 2. 2020 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl žalovanému účelový úvěr, a to dne 28. 2. 2020 bezhotovostním převodem finančních prostředků na účty uvedené ve smlouvě v celkové výši 500.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 7.613 Kč, splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácel, a proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil, o čemž žalovaného informoval dopisem Výzva k okamžitému splacení dluhu, zaslaným žalovanému dne 14. 7. 2021, v němž mu stanovil lhůtu k úhradě dluhu do 1. 9. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto byl k úhradě dlužné částky vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou k plnění zaslanou mu dne 12. 10. 2021.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.3. Žalovaný ani žalobce se nevyjádřili k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2020, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, žalovaným vlastnoručně podepsané, soud zjistil, že na jejím základě byl žalovanému poskytnut účelový spotřebitelský úvěr s pevnou, předem stanovenou dobou splatnosti a předem stanovenou výší jednotlivých splátek v celkové výši 500.000 Kč, s dohodnutou roční úrokovou sazbou ve výši 9,9 % ročně, se způsobem čerpání převodem účelové části úvěru ve výši 198.000 Kč, určené ke splacení konsolidovaného dluhu, na k tomu určený ve smlouvě uvedený účet, a převodem zbývající neúčelové části na běžný účet žalovaného, vedený u žalobce. Úvěr byl splatný formou 96 pravidelných měsíčních splátek, první ve výši 3.162,50 Kč, druhá až předposlední ve výši 7.613 Kč, poslední ve výši 7.607,53, splatných vždy 20. dne v každém kalendářním měsíci, počínaje 20. 3. 2020.5. Z výpisu z úvěrového účtu, vedeného u žalobce na jméno žalovaného, soud zjistil, že dne 28. 2. 2020 byly z tohoto účtu provedeny platby ve výši 474,62 Kč a 195.945 Kč z důvodu jejich převodu na účet žalovaného, uvedený ve smlouvě o úvěru shora jako účet určený k úhradě konsolidovaného dluhu, a platba ve výši 303.580,38 Kč z důvodu jejího převodu na účet, uvedený ve smlouvě o úvěru shora jako běžný účet žalovaného určený k výplatě neúčelové části poskytovaného úvěru.6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných splátek po splatnosti v celkové výši 36.379,50 Kč nejpozději do 1. 9. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, žalobce k tomuto datu celý úvěr zesplatňuje.7. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení jeho dluhu do 19. 10. 2021 s tím, že pokud tak neučiní, bude po něm dluh vymáhán soudní cestou. Z dokladu o odeslání na jméno žalovaného pak vzal soud za prokázané, že tuto předžalobní výzvu žalobce žalovanému odeslal dne 12. 10. 2021.8. Ze sdělení žalobce ze dne 13. 9. 2024, soudu doručeného téhož dne, a z historického výpisu soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil do dne podání žaloby celkem částku ve výši 91.782,62 Kč.9. V odpovědi na výzvu soudu, aby doložil dokumenty užité k ověření úvěruschopnosti žalovaného a jeho finanční situace – jeho příjmů, výdajů a případných závazků v době uzavírání smlouvy o úvěru žalobce soudu ve svém podání ze dne 13. 9. 2024 sdělil, že před uzavřením smlouvy o úvěru shora posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází, a dále z příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Z databází (úvěrových registrů) žalobce zjistil, že žalovaný má mimo žalobce jeden dluh vyplývající ze smlouvy o kreditní kartě splátkové ze dne 17. 1. 2018. Žalovaný byl v prodlení s jedinou splátkou, a to v bagatelní výši a před téměř 2 lety. Toto prodlení se již dále neopakovalo a žalovaný nadále řádně splácel. Žalobce tak vyhodnotil, že takto nezjistil o žalovaném žádné negativní informace. Z interní databáze žalobce za celou , právnická osoba, ., nezjistil žalobce o žalovaném žádné negativní informace. Žalobce následně prověřil žalovaného v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku, a existenci exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční ani exekuční řízení a že žalovaný není veden v živnostenském rejstříku. Dále žalobce ověřil, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů, vedené u , právnická osoba, , a že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Co se příjmů žalovaného týče, v Potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 25. 2. 2020 zaměstnavatel žalovaného , právnická osoba, . uvedl průměrnou výši čistého měsíčního příjmu žalovaného z pracovního poměru na dobu neurčitou za posledních 7 měsíců ve výši 22.181 Kč. Žalobce ověřil existenci zaměstnavatele a jeho možný úpadek, žádné podezřelé skutečnosti nezjistil. Příjem žalovaného byl ověřen z periodických výpisů z běžného účtu žalovaného, vedeného u žalobce, za poslední 3 měsíce. Ohledně výdajů žalovaného žalobce údaje sdělené žalovaným konfrontoval s instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. V případě výdajů na bydlení žalovaný sdělil, že bydlí u rodičů, přičemž uvedl vyšší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, pro účely posouzení úvěruschopnosti tak žalobce vycházel z vyšší částky, vyplývající ze sdělení žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a bezdětný, bez vyživovacích povinností. V prohlášení o jeho zdravotním stavu žalovaný uvedl, že mu není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalobce vycházel z výdajů žalovaného v celkové výši 9.400 Kč, přičemž tato částka se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 990 Kč (výdaje na spoření nebyly zohledňovány), výdajů na bydlení ve výši 4.500 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3.410 Kč, výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 500 Kč a výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 0 Kč. Žalobce následně porovnal částku celkových příjmů žalovaného s celkovou částkou jeho výdajů a zjistil, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 23 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, pročež úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela zjevně dána. Žalobce tedy při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyhodnocoval nejen informace poskytnuté mu žalovaným, ale tyto následně konfrontoval jak s výstupy z celé řady registrů/databází, tak s údaji zanesenými ve skóringovém modelu, a byl tak schopen posoudit shodu mezi tvrzeními žalovaného a objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů. Žalobce tak získal pro účely prověření úvěruschopnosti žalovaného informace nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, a protože neměl důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen úvěr splácet, žalovanému jej poskytl.10. Z listiny žádost o poskytnutí optimální půjčky ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že účelem poptávaného úvěru je konsolidace dluhu žalovaného u žalobce z optimální půjčky ve výši 198.000 Kč. Dále uvedl, že je svobodný, bytové poměry bydlení u rodičů, od roku 2019 je zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí 22.181 Kč. Nemá žádné vyživované dítě, jeho měsíční výdaje (domácnosti) sestávají z výdajů spojených s bydlením ve výši 4.500 Kč, ostatních výdajů ve výši 990 Kč, spoření ve výši 1.000 Kč. Jako závazky jiných poskytovatelů úvěrů je zde uvedena celková výše limitů kreditních karet 10.000 Kč.11. Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 25. 2. 2020, vystaveného na jméno žalovaného zaměstnavatelem , Anonymizováno, , adresa, , IČO , IČO, , soud zjistil, že žalovaný byl u tohoto zaměstnavatele zaměstnán od 19. 7. 2019 jako , Anonymizováno, , na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 7 měsíců činil 22.181 Kč, jeho hrubý roční příjem