5 C 217/2023-113 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem, doručeným soudu dne 4. 5. 2023, doplněným podáním ze dne 13. 9. 2024, doručeným soudu téhož dne, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 74.883,98 Kč, s úrokem 14,9 % ročně z částky 74.115,98 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74.115,98 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.118,15 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 933,82 Kč (nárok č. 1), a částky 3.654 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.654 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení (nárok č. 2).2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 16. 9. 2021 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl žalovanému neúčelový úvěr, a to dne 16. 9. 2021 bezhotovostním převodem finančních prostředků v celkové výši 80.000 Kč na běžný účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.944 Kč, splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácel, splatnost úvěru nastala ke dni 1. 2. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou s výzvou k plnění zaslanou mu dne 9. 3. 2023.3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne 16. 2. 2021 smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě vedl žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Dne 22. 3. 2021 uzavřel se žalovaným smlouvu o povoleném debetu, kterou se zavázal poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků na tomto účtu do záporného zůstatku ve výši 3.000 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu, žalobce proto odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, toto odstoupení zaslal žalovanému dne 31. 7. 2022. Běžný účet žalovaného byl zrušen ke dni 19. 8. 2022 a konečný zůstatek na účtu -3.654 Kč byl ke dni 18. 8. 2022 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovanému byla dne 9. 3. 2023 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 16. 03. 2023.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.5. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalobce s tímto souhlasil. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.6. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 16. 9. 2021, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, žalovaným vlastnoručně podepsané, soud zjistil, že na jejím základě žalobce poskytl žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr s pevnou, předem stanovenou dobou splatnosti a předem stanovenou výší jednotlivých splátek v celkové výši 80.000 Kč, s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 14,9 % ročně, se způsobem čerpání převodem na běžný účet žalovaného, vedený u žalobce. Doba trvání úvěru činila 60 měsíců, splatnost úvěru byla dne 20. 8. 2026, úvěr byl splatný formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.944 Kč, splatných vždy 20. dne v každém kalendářním měsíci.7. Z výpisu z úvěrového účtu, vedeného u žalobce na jméno žalovaného, soud zjistil, že dne 16. 9. 2021 byla z tohoto účtu provedena platba ve výši 80.000 Kč z důvodu jejího převodu na účet, uvedený ve smlouvě o úvěru shora jako běžný účet žalovaného určený k výplatě poskytovaného úvěru.8. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení jeho dluhu z titulu smlouvy o úvěru shora do 16. 3. 2023 s tím, že pokud tak neučiní, bude po něm dluh vymáhán soudní cestou. Z dokladu o odeslání na jméno žalovaného pak vzal soud za prokázané, že tuto předžalobní výzvu žalobce žalovanému odeslal dne 9. 3. 2023.9. Ze sdělení žalobce ze dne 13. 9. 2024, soudu doručeného téhož dne, a z historického výpisu soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr žalobci uhradil do dne podání žaloby celkem částku ve výši 13.924,93 Kč.10. V odpovědi na výzvu soudu, aby doložil dokumenty užité k ověření úvěruschopnosti žalovaného a jeho finanční situace – jeho příjmů, výdajů a případných závazků v době uzavírání smlouvy o úvěru žalobce soudu ve svém podání ze dne 13. 9. 2024 sdělil, že před uzavřením smlouvy o úvěru shora posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází, a dále z příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Z databází (úvěrových registrů) žalobce zjistil, že žalovaný má mimo žalobce jeden dluh vyplývající ze smlouvy o osobním úvěru ze dne 25. 6. 2021. Žalovaný byl prodlení s jedinou splátkou, a to v bagatelní výši. Toto prodlení se již dále neopakovalo. Žalobce tak vyhodnotil, že takto nezjistil o žalovaném žádné zvlášť negativní informace. Z interní databáze žalobce za celou , právnická osoba, ., nezjistil žalobce o žalovaném žádné negativní informace. Žalobce následně prověřil žalovaného v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku, a existenci exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční ani exekuční řízení a že žalovaný není veden v živnostenském rejstříku. Dále žalobce ověřil, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů, vedené u Ministerstva vnitra České republiky, a že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Co se příjmů žalovaného týče, v čestném prohlášení o příjmu ze dne 15. 9. 2021 žalovaný prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti činí 23.500 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen z periodických výpisů z běžného účtu žalovaného, vedeného u žalobce, za posledních 6 měsíců. Ohledně výdajů žalovaného žalobce údaje sdělené žalovaným konfrontoval s instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. V případě výdajů na bydlení žalovaný sdělil, že bydlí v nájmu, přičemž uvedl nižší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, pro účely posouzení úvěruschopnosti tak žalobce vycházel z vyšší částky, vyplývající z údajů Českého statistického úřadu. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný a bezdětný, bez vyživovacích povinností. V prohlášení o jeho zdravotním stavu žalovaný uvedl, že mu není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalobce vycházel z výdajů žalovaného v celkové výši 15.641 Kč, přičemž tato částka se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 500 Kč, výdajů na bydlení ve výši 5.156 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3.860 Kč, výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 3.698 Kč a výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 2.427 Kč. Žalobce následně porovnal částku celkových příjmů žalovaného s celkovou částkou jeho výdajů a zjistil, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 25 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, pročež úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela zjevně dána. Žalobce tedy při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyhodnocoval nejen informace poskytnuté mu žalovaným, ale tyto následně konfrontoval jak s výstupy z celé řady registrů/databází, tak s údaji zanesenými ve skóringovém modelu, a byl tak schopen posoudit shodu mezi tvrzeními žalovaného a objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů. Žalobce tak získal pro účely prověření úvěruschopnosti žalovaného informace nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, a protože neměl důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen úvěr splácet, žalovanému jej poskytl.11. Z listiny žádost o poskytnutí osobního úvěru ze dne 15. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho kontaktní adresa je , adresa, , jeho adresa trvalého pobytu je , jméno FO, . Je svobodný, bytové poměry nájemník, trvalý pobyt od roku 2017, od roku 2020 je zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí 23.532 Kč. Nemá žádné vyživované dítě, jeho měsíční výdaje (domácnosti) sestávají z výdajů spojených s bydlením ve výši 4.200 Kč, ostatních výdajů ve výši 500 Kč, spoření ve výši 500 Kč. Závazky jiných poskytovatelů úvěru zde nejsou žádné uvedeny.12. Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 19. 5. 2022, vystaveného na jméno žalovaného zaměstnavatelem , právnická osoba, . , adresa, , soud zjistil, že žalovaný byl u tohoto zaměstnavatele zaměstnán od 14. 9. 2020 jako výrobní dělník, na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil 21.491 Kč, jeho hrubý roční příjem bez pojistného za poslední zdaňovací období činil 285.427 Kč, z jeho příjmu nebyly