5 C 37/2024-16 — Okresní soud v Břeclavi

Manžel se návrhem ze dne 7. 2. 2024 domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne , datum, v , adresa, . Uvedl, že zpočátku bylo soužití harmonické, nicméně postupně začalo docházet k rozporům, které často končily hádkou. Vše nakonec vyústilo ve vzájemné citové odcizení a ukončení společného soužití. Společnou domácnost nevedou již po dobu pěti měsíců a měsíc spolu ani nebydlí, neboť manžel se odstěhoval. Vyloučil možnost obnovení manželského soužití. Děti se z manželství nenarodily.Manželka s rozvodem manželství souhlasila, k návrhu se připojila a potvrdila skutečnosti uvedené manželem. Rovněž vyloučila možnost obnovení manželského soužití.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti:Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, .Ze shodných skutkových tvrzení manželů soud zjistil, že příčinami rozvratu soužití je rozdílnost jejich povah a zájmů a odlišné představy o společném soužití.Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 o. z.).Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství (§384 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“).Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 z. ř. s.).Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství dle citovaného ustanovení § 755 o. z. Bylo prokázáno, že manželé po dobu šesti měsíců nevedou společnou domácnost, ze které se manžel odstěhoval. Došlo mezi nimi k odcizení a je vyloučena možnost obnovení manželského soužití. Za této situace soud považuje soužití manželů za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze důvodně očekávat jeho obnovení. Děti se z manželství nenarodily. Při splnění všech zákonných podmínek proto soud manželství rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v odlišném povahovém založení manželů, v jejich odlišných představách a názorech na společný život, což vedlo k neshodám, a vyústilo ve vzájemném citovém odcizení manželů, ztrátě citového vztahu, což vyvrcholilo zrušením společné domácnosti a následně ukončením společného soužití.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.