8 C 253/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 7. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 276.215,32 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 21. 3. 2017 uzavřel se žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Rámcová smlouva“) na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 25. 9. 2020 žalovaný uzavřel s žalobcem Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o úvěr ve výši 336.435 Kč. Úvěr č. , Anonymizováno, byl žalovanému schválen a dne 25. 9. 2020 vyplacen na běžný účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně pravidelnou konstantní splátkou ve výši 4.064 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 7,9 % p.a., a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 10. 2020 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24. 9. 2030. Na základě Dodatků č. , hodnota, a 20 k Rámcové smlouvě byla postupně měněna výše sjednané měsíční splátky tak, že od 24. 11. 2022 měl žalovaný hradit měsíční splátku ve výši 5.000 Kč. Splátky od 24. 10. 2020 do 24. 1. 2023 byly splaceny. Na splátku dne 24. 2. 2023 bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze 15,21 Kč. Počínaje splátkou ke dni 24. 2. 2023 nebyly žalovaným splátky hrazeny řádně a včas, a proto žalobce rozhodl o zesplatnění úvěru z důvodu neplnění smluvních podmínek žalovaným. Ke dni zesplatnění 26. 4. 2023 činila nesplacená jistina 270.215,32 Kč a nesplacený úrok 5.313,29 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný vyzván žalobcem v zesplatňujícím dopise – předžalobní výzvě ze dne 26. 4. 2023. Dále žalobce uvedl, že žalovaný dne 19. 5. 2022 podpisem Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu požádal o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 6.000 Kč. Poskytnutí kontokorentního úvěru bylo žalovanému schváleno dne 19. 5. 2022 a bylo mu umožněno jeho čerpání na běžném účtu. V důsledku závažného porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce dne 26. 4. 2023 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění kontokorentu byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 6.000 Kč a nesplaceným úrokem 252,92 Kč s tím, že do 2. 7. 2023 byl kontokorent úročen úrokovou sazbou ve výši 18,9 % ročně a od 3. 7. 2023 úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Podáním ze dne 5. 2. 2024 vzal žalobce žalobu zpět co do jistiny ve výši 162.187,13 Kč a příslušenství ve výši 5.200,56 Kč s odůvodněním, že po podání žaloby žalovaný na svůj dluh uhradil dne 9. 10. 2023 částku 159.227,17 Kč, dne 10. 10. 2023 částku 13,24 Kč a dne 31. 1. 2024 částku 8.147,28 Kč.5. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. Protože žalobce vzal žalobu zčásti zpět, soud v rozsahu zpětvzetí tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, řízení částečně zastavil.7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z Rámcové smlouvy číslo , hodnota, ze dne 21. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalobce zřídil pro žalovaného běžný účet za účelem využívání dalších služeb poskytovaných žalobcem žalovanému. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Dodatku číslo , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne 25. 9. 2020, soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr číslo , Anonymizováno, v celkové výši 336.435 Kč, a to ve výši 156.435 Kč ke splacení původního dluhu a ve výši 180.000 Kč bez účelového vázání převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 120 měsíčních splátek ve výši 4.064 Kč vždy k 24. dni v měsíci prováděných automatickým inkasem z běžného účtu žalovaného. Úvěr byl úročen základní úrokovou sazbou ve výši 7,9 % ročně. Z Dodatku číslo , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že výše měsíční splátky úvěru byla stanovena na částku 4.510 Kč. Z Dodatku číslo , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne 23. 11. 2022 bylo zjištěno, že výše měsíční splátky úvěru byla stanovena na částku 5.000 Kč. Čerpání úvěru bylo prokázáno Výpisem z běžného účtu žalovaného ze dne 25. 9. 2020. Z Přehledu plateb k úvěru číslo , Anonymizováno, bylo zjištěno, že aktuální zůstatek ke dni 10. 7. 2023 činil 270.215,32 Kč na jistině a 5.313,29 Kč na úroku. K nároku 2 soud zjistil z Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne 19. 5. 2022 žalovanému bylo schváleno poskytnutí kontokorentu a bylo umožněno jeho čerpání ve výši 6.000 Kč. Z Výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 21. 2. 2023 do 10. 7. 2023 bylo zjištěno že ke dni 27. 2. 2023 byl kontokorent ve výši 6.000 Kč převeden na účet 74068190152. Z Přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaného bylo zjištěno, že ke dni 10. 7. 2023 činila nesplacená jistina 6.000 Kč a nesplacený úrok 252,92 Kč. Z Výzvy k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 26. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k předčasnému uhrazení všech dluhů, a to dluhu z úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 275.528,61 Kč a dluhu z kontokorentu ve výši 6.252,92 Kč.8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit i úroky.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po provedeném dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen ve dvou shora popsaných případech úvěrový vztah (§ 2395 o. z.), na základě kterého žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 336.435 Kč a dále peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru s limitem do 6.000 Kč s tím, že mu měl žalovaný poskytnuté prostředky vrátit společně se sjednanými úroky a poplatky, což žalovaný řádně neučinil, a přes částečnou úhradu tak má žalovaný vůči žalobci nadále dluh, a to v prvém případě ve výši 156.187,13 Kč s příslušenstvím a ve druhém na dlužném příslušenství. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu má žalobce dále právo požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněných částek a žalovaný tento nárok nerozporoval, soud žalobě zcela vyhověl.11. O vrácení soudního poplatku (výrok IV.) soud rozhodl podle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když v důsledku částečného zpětvzetí žaloby vznikl přeplatek na soudním poplatku ve výši 6.488 Kč, proto soud žalobci po právní moci tohoto rozsudku žalobci vrátí tento přeplatek snížený o 20 %, tj. ve výši 5.190,40 Kč, protože k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před prvním jednáním ve věci.12. Výrok V. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.858,60 Kč.13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.