CS · EN DE FR brzy

8 C 314/2023-66 — Okresní soud v Břeclavi

ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2024:8.C.314.2023.66
Datum: 2024-11-26
Předmět: 25.095,75 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."]
["neplatnost právního jednání"]
O co šlo: 25.095,75 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Návrhem podaným u soudu dne 31. 8. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 27.113,99 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , dne 22.9.2020 uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému finanční hotovost ve výši 20.000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1.925 Kč. Dále se žalovaný se zavázal zaplatit za úhradu poskytnutí úvěru 9.800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.859 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 3.600 Kč. Celkovou dlužnou částku 37.184 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč nejpozději do 22.11.2021. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr s tím, že dle výplatních pásek byl ověřen měsíční příjem žalovaného ve výši 22.397 Kč a měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši 7.000 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí v pronájmu a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Právní předchůdce žalobce dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši 20.000 Kč s měsíční splátkou 2.656 Kč je dostatečná.2. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil poslední splátku ve výši , právnická osoba, Kč dne 16.10.2021. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené celkové dlužné částky na jistině úvěru 8.685,79 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 373,54 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru 4.049,24 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 767,94 Kč a úhradě za umožnění splácení v hotovosti 1.487,48 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.4.2023 přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalobce po žalovaném původně požadoval zaplacení nesplacené jistiny 8.685,79 Kč, úroku 2.224,11 Kč, úroku z prodlení 1.314,13 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 4.049,24 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěru 767,94 Kč, úhrady za hotovostní splácení 1.487,48 Kč a smluvní pokuty 11.750 Kč, kterou žalobce podáním ze dne 11.6.2024 snížil o částku 2.018,24 Kč. Co do částky 2.018,24 Kč pak bylo řízení částečně zastaveno.3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.4. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, (, Anonymizováno, ) ze dne 22.9.2020 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalovaným bylo zjištěno, že dne 22.9.2020 převzal žalovaný finanční prostředky ve výši 20.000 Kč. Ve Smlouvě o úvěru byly sjednány měsíční splátky ve výši 2.656 Kč se splatností první splátky do jednoho měsíce od podpisu smlouvy, tj. do 22.10.2020. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.4.2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo , hodnota, přešla na žalobce. Z Oznámení o postoupení ze dne 11.5.2023 bylo zjištěno, že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Výzvy k plnění ze dne 14.7.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky ve výši 31.348,96 Kč. Z Žádosti o úvěr (ExpressCash, Nejrychlejší půjčka) ze dne 22.9.2020 bylo zjištěno z údajů sdělených žalovaným, že tento je svobodný, žije v nájmu, zaměstnán je u zaměstnavatele , právnická osoba, od 4.4.2020 do 31.12.2020 s čistým měsíčním příjmem ve výši 22.397 Kč s náklady na bydlení 3.000 Kč a osobními náklady 4.000 Kč, a nemá vyživovací povinnost.6. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 22.9.2020 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Ze zjištění vyplývajících z předložených důkazů, soud dospěl k názoru, že předchůdce žalobce (poskytovatel úvěru) nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele.11. Soud nesdílí tvrzení žalobce, že před poskytnutím finančních prostředků žalovanému nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, a to s ohledem na dobu trvání pracovního poměru žalovaného, který byl uzavřen na dobu určitou do 31.12.2020. Není tedy zřejmé, z jakého příjmu by měl žalovaný hradit splátky po ukončení pracovního poměru, tedy po 1.1.2021. Soud má za to, že před poskytnutím úvěru nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalovaného poskytnuté prostředky řádně a včas splácet.12. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (původnímu žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6.10.2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.13. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobce v odst. II. návrhu o zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky po 16.10.2021 v součtu 15.363,99 Kč oproti částce 37.184 Kč vyplývá, že žalovaný předchůdci žalobce uhradil 21.820,01 Kč. Žalobce tedy nemá vůči žalovanému žádný oprávněný nárok na plnění. Soud proto žalobnímu návrhu nemohl vyhovět a žalobu v celém rozsahu zamítl.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, když žaloba byla zamítnuta, avšak plně úspěšnému žalovanému v řízení doposud žádné účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.