16 C 172/2024-55 — Okresní soud v Břeclavi

1. Dne , datum, podala navrhovatelka u zdejšího soudu návrh na uznání rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obsahující dohodu navrhovatelky , jméno FO, a účastníků , jméno FO, a , Jméno účastníka, , ve spojení s opatřením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , ve věci pozůstalosti po zůstaviteli: , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , zemřelý dne , datum, , naposledy bytem , Adresa navrhovatelky, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , na území České republiky. Tento návrh odůvodnila následovně. Zůstavitel byl v době úmrtí občanem , Anonymizováno, s obvyklým pobytem ve , Anonymizováno, , kde také zemřel. V obvodu zdejšího soudu však zůstavitel vlastnil společně s navrhovatelkou (ve společném jmění manželů) nemovité věci, a sice pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, - rodinný dům na adrese , adresa, , a pozemek p. č. , hodnota, , zahrada, kdy tyto nemovitosti jsou zapsány u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Na základě shora uvedených listin , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (bod 6 schválené dohody), se stala navrhovatelka výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, . Pro provedení zápisu v českém katastru nemovitostí je vyžadováno rozhodnutí soudu o uznání švýcarských rozhodnutí na území České republiky. Vzhledem k tomu, že nemovitý majetek zůstavitele, potažmo jediná skutečnost, která představuje vazbu mezi zůstavitelem a Českou republikou, se nachází v obvodu zdejšího soudu, má navrhovatelka za to, že tento soud je věcně i místně příslušný k rozhodnutí o tomto návrhu, neboť v jeho obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam. Předkládaná rozhodnutí jsou v souladu s Dohodou mezi republikou , Anonymizováno, a , Anonymizováno, o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních (č. 9/1928 Sb.) opatřena apostilou, neboť uvedená dvoustranná mezinárodní smlouva o právní pomoci stanoví osvobození od povinnosti opatřovat veřejnou listinu vydanou orgány druhé smluvní strany vyšším ověřením (tzv. superlegalizací). Identifikace nemovitostí je v předmětných rozhodnutích provedena v souladu s českými katastrálními předpisy a vyplývá z nich, že řízení ve věci samé je ve , Anonymizováno, pravomocně skončeno.2. Soudu byly k uznání cizího rozhodnutí k důkazům předloženy navrhovatelkou v úředním překladu do češtiny listiny rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , obsahující dohodu navrhovatelky , jméno FO, a dalších dvou účastníků tohoto řízení , jméno FO, a , Jméno účastníka, , ve spojení s opatřením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , ve věci pozůstalosti po zůstaviteli: , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , zemřelý dne , datum, , naposledy bytem , Adresa navrhovatelky, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , opatřené apostilou na základě Haagské úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z , datum, . Těmito listinami má soud za prokázána tvrzení navrhovatelky o obsahu těchto rozhodnutí.3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastníci předmětných nemovitostí jsou stále evidováni navrhovatelka a zůstavitel , jméno FO, , přičemž se jedná o jejich společné jmění manželů. Jak již bylo výše uvedeno, navrhovatelka a oba další účastníci tohoto řízení v řízení o žalobě na rozdělení pozůstalosti po jmenovaném zůstaviteli uzavřeli dohodu jako jediní zákonní dědicové, v níž se dohodli na rozdělení pozůstalosti mimo jiné tak, že předmětné nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví navrhovatelce. Jmenovaný švýcarský soud pak tuto dohodu účastníků řízení schválil.4. Soud nezjistil, že by dědictví po zůstaviteli ohledně předmětných nemovitostí bylo projednáváno u zdejšího soudu.5. Návrh žalobkyně byl soudem zaslán a doručen oběma dalším účastníkům tohoto řízení, přičemž pouze , jméno FO, se vyjádřila tak, že s tímto návrhem souhlasí. , Jméno účastníka, se k návrhu nijak nevyjádřil.6. Soud předmětný návrh posoudil dle ustanovení zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle Úmluvy č. 23/1929 uzavřené mezi republikou Československou a Švýcarskem o uznání a výkonu soudních rozhodnutí (dále jen „Úmluva“) a také dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne , datum, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, (dále jen „nařízení o dědictví“), byť Švýcarsko není členem Evropské unie, avšak Česká republika je tímto nařízením vázána a toto nařízení má přednost před vnitrostátními předpisy České republiky.7. Podle § 79 věta první zákona o mezinárodním právu soukromém pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech dědických, která byla vydána ve státě, v němž měl zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt nebo jehož byl státním občanem, a jde o stát, který vydává dědictví zůstavitelů s obvyklým pobytem v České republice k projednání českým soudům nebo přiznává právní účinky jejich rozhodnutím v těchto věcech, se uznávají bez dalšího řízení, jestliže tomu nebrání pravomoc českých soudů.8. Dle čl. 1 Úmluvy soudní rozhodnutí vydaná v jednom ze smluvních států ve věcech občanských nebo obchodních budou uznána ve státě druhém, vyhovují-li těmto podmínkám: 1) že předpisy o mezinárodní soudní příslušnosti platné podle práva státu, kde rozhodnutí jest uplatňováno, nevylučují příslušnosti druhého státu k rozhodování ve věci, o kterou se jedná; 2) že uznání rozhodnutí nepříčí se veřejnému pořádku nebo zásadám veřejného práva státu, kde jest rozhodnutí uplatňováno; 3) že rozhodnutí nabylo moci práva podle zákona státu, kde bylo vydáno; 4) že v případě rozsudku pro zmeškání obmeškalá strana, proti které rozhodnutí jest uplatňováno, byla řádně obeslána podle zákona státu, kde bylo rozhodnutí vydáno, a že obeslání bylo jí včas doručeno. Zkoumání soudy (úřady) státu, kde rozhodnutí jest uplatňováno, bude se vztahovati pouze na podmínky, vypočítané pod číslem , hodnota, -4. Těmto soudům (úřadům) bude z úřední povinnosti zkoumati, zda zmíněné podmínky byly splněny.9. Podle § 74 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém, jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dána výlučně.10. Dle čl. 4 nařízení o dědictví soudy členského státu, na jehož území měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti, jsou příslušné rozhodovat o dědictví jako o celku. Dle čl. 10 odstavec 1 nařízení o dědictví, nenachází-li se místo obvyklého pobytu zůstavitele v době smrti na území členského státu, jsou soudy členského státu, v němž se majetek tvořící pozůstalost nachází, přesto příslušné k rozhodování o dědictví jako celku, pokud: a) měl zůstavitel v době smrti státní příslušnost tohoto členského státu; nebo pokud tomu tak není, b) se místo předchozího obvyklého pobytu zůstavitele nacházelo na území tohoto členského státu, za podmínky, že v době zahájení řízení od změny tohoto místa obvyklého pobytu neuplynulo období delší než pět let. Dle čl. 10 odstavec 2 nařízení o dědictví, pokud žádný soud v členském státě není příslušný podle odstavce 1, jsou k rozhodování o majetku tvořícím pozůstalost přesto příslušné soudy členského státu, v němž se tento majetek nachází.11. Soud si na tomto místě dovoluje uvést, že se ztotožnil se závěry Okresního soudu v , Anonymizováno, uvedenými v jeho rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, týkajícími se řešení otázky mezinárodní pravomoci švýcarských soudů rozhodovat o celé pozůstalosti zůstavitele, který byl státním příslušníkem , Anonymizováno, a měl ve , Anonymizováno, ke dni smrti také obvyklý pobyt, a to i včetně nemovitostí nacházejících se na území České republiky. Zdejší soud tak má za to, že nebyla dána výlučná pravomoc českých soudů k projednání dědictví po zůstaviteli v části týkající se předmětných nemovitostí ve smyslu ustanovení § 74 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém, ale že byla dána i pravomoc švýcarského soudu, který rozhodoval o dědictví po zůstaviteli, rozhodovat o tomto dědictví zůstavitel