16 C 227/2024-46 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . V žalobě uvedl, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl tentýž den finanční prostředky ve výši , částka, poukázáním na účet. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutou částku a zároveň zaplatit poplatek ve výši , částka, ve třech měsíčních splátkách nejpozději do , datum, . Žalovaný však na uvedenou smlouvu zaplatil pouze , částka, .Soud považuje žalobu za doručenou žalovanému v souladu s ustanoveními § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se po celou dobu řízení k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a ve věci provedl dokazování, na základě něhož dospěl k následujícím zjištěním.Žalobce je dle obchodního rejstříku právnickou osobou existující od , datum, , jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl ke dni , datum, majitelem účtu číslo , č. účtu, a že tentýž den byla na tento účet připsána platba ve výši , částka, coby zápůjčka od žalobce.Soudu byl předložen elektronický dokument označený jako smlouva o zápůjčce a datovaný dnem , datum, , v němž jako věřitel je uveden žalobce a jako klient žalovaný, avšak tento dokument neobsahuje žádný elektronický podpis jakékoliv osoby. V místě podpisu osob jednajících za žalobce jsou kopie vlastnoručních podpisů takových osob, na místě podpisu žalovaného je číslo, označené jako PIN kód, avšak z elektronických údajů není jasné, kdo tento kód do uvedeného dokumentu napsal. Počítačový systém hlásí, že dokument je připraven k podpisu, tudíž že není podepsaný. Tedy je nadbytečné zabývat se tím, zda uvedený PIN kód byl sdělen žalobcem žalovanému.Z výzvy datované dnem , datum, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal výzvu k úhradě částky , částka, z titulu smlouvy uzavřené dne , datum, . Žádný doklad o doručení této výzvy žalovanému však soudu předložen nebyl.Z dalších provedených důkazů soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci nezjistil.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.S ohledem na zjištěný skutkový stav a citovaná ustanovení právních předpisů, má soud za to, že žalobce prokázal, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobce žalovanému poskytl dne , datum, částku , částka, . Konkrétní znění této smlouvy však v řízení zjištěno nebylo. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil pouze částku , částka, , a v řízení nebyla zjištěna žádná další úhrada ze strany žalovaného, je žalovaný povinen vrátit žalobci zbývající část půjčené částky, a to částku , částka, , proto soud žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z uvedené částky v zákonné výši od , datum, do zaplacení, kdy za první den prodlení soud považuje den následující po dni doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebyl prokázán žádný jiný okamžik, v němž by se do dispoziční sféry žalovaného dostala jakákoli výzva žalobce k úhradě žalované částky. (výrok I.)S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok II.)O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, a žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.