4 C 56/2025-22 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem ze dne , datum, , který byl soudu doručen dne , datum, se manželka domáhala vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl její manželství. V návrhu zejména uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, v , město, , z manželství se nenarodily žádné děti. Manželka uvedla, že došlo k ochlazení vztahu a faktickému rozchodu, manželé spolu nežijí od února, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. S manželem téměř nekomunikují, mají odlišné názory a postoje, intimně se nestýkají. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené.Při jednání dne , datum, manžel za přítomnosti tlumočníka do jazyka tureckého uvedl, že on se rozvádět nechce, manželku má rád, respektuje její žádost o rozvod.Z předložených listinných důkazů a vycházeje ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků řízení vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Oddacím listem vystaveným dne , datum, Městským úřadem , adresa, , bylo prokázáno, že mezi účastníky bylo uzavřeno manželství dne , datum, v , město, . Z výpisu z centrální evidence obyvatel a z tvrzení manželů má soud za prokázané, že z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé předložili prohlášení s úředně ověřenými podpisy o tom, že ve společném jmění manželů nemají žádný majetek. Do protokolu manželé rovněž prohlásili, že co se týče věcí ve společné domácnosti, tak jsou na vypořádání dohodnuti, stejně jako na bydlení v době po rozvodu, v době jednání již žili odděleně. Manželé nemají žádné společné závazky a prohlásili, že po sobě nebudou požadovat výživné manželů po rozvodu.Z účastnických výpovědí soud zjistil, že manželka vylučuje obnovení manželského soužití. Manžel uvedl, že s manželkou nežije asi od září 2024, jejich problémy začaly po návratu z , Anonymizováno, . Uvedl, že udělal chybu, když si dopisoval s jednou slečnou, ale to mu měla manželka odpustit. Manželka v průběhu manželství nepracovala, byli domluveni, že peníze bude domů nosit on. Proto byl víc v práci a došlo k odcizení. Myslí si, že jejich problémy nejsou tak vážné, aby vyústily v rozvod, ale názor manželky respektuje. S manželkou se k sobě chovali ohleduplně. Uvedl, že se s manželkou hádali, vztah označil za toxický. Vztah označil za nefunkční, manželé se spolu nebaví, nekomunikují, manželka si jej zablokovala.Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.V průběhu řízení soud zjišťoval postoje obou manželů a posuzoval, zda mezi nimi došlo k rozvratu manželství. Na základě výpovědí účastníků má soud za prokázané, že manželé spolu od září 2024 nežijí a nestýkají se. Manželka se ze společné domácnosti odstěhovala v únoru 2025. Manželka jasně uvedla, že nechce manželství obnovit. Manžel její rozhodnutí respektuje a proti rozvodu nevznesl námitky. Soud proto dospěl k závěru, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu je především citové odcizení a rozdílný pohled manželů na manželský život. Za této situace soud návrhu na rozvod vyhověl. Skutečnost, že jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, není překážkou, pokud je rozvrat manželství prokázán a smíření ze strany druhého z manželů vyloučeno.Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z. ř. s., podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.