5 C 139/2024-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , upřesněnou podáním ze dne , datum, , domáhal vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, . Uvedl, že pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, ve věci č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, v místě svého bydliště v obci , adresa, , jménem poškozené , jméno FO, , nar. , datum, , avšak zcela bez jejího vědomí a svolení, telefonicky a elektronicky prostřednictvím internetu sjednal a uzavřel se společností , Jméno žalobce, ., IČ: , IČO, , se sídlem v , adresa, , na , adresa, , smlouvu č. , hodnota, o hotovostním bezúčelovém úvěru ve výši , částka, , na základě které mu byl úvěr poskytnut a tento jmenovaný v plné výši čerpal, přičemž se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, k čemuž však nedošlo a úvěr splacen nebyl, čímž společnosti , Jméno žalobce, ., IČ: , IČO, , se sídlem v , adresa, , na , adresa, , způsobil celkovou škodu ve výši , částka, . Tímto jednáním způsobil žalobci škodu ve výši , částka, , která představuje rozdíl mezi výší vyplaceného úvěru a dosud uhrazené částky. K zaplacení dlužné částky nebyl vyzván. Splatnost dluhu nastala , datum, , tedy dnem po dni doručení žaloby soudu a od tohoto data žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. Výše dluhu byla žalovanému známa z citovaného trestního rozsudku, který mu byl doručen. Žalobce se o výši škody a o tom, kdo za ni odpovídá dozvěděl rovněž z citovaného trestního rozsudku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným tím, že v úmyslu získat pro sebe neoprávněný prospěch, vědom si svých nesplacených závazků, vyplývajících zejména z exekučního řízení, a tím i své špatné finanční situace, neboť byl v dané době bez stálého pracovního poměru, a tedy bez dostatečných reálných příjmů, kdy již předem věděl, že nově sjednané závazky nesplní, mimo jiné v tomto rozsudku uvedené skutky, dne , datum, v místě svého bydliště v obci , adresa, , jménem poškozené , jméno FO, , nar. , datum, , avšak zcela bez jejího vědomí a svolení, telefonicky a elektronicky prostřednictvím internetu sjednal a uzavřel se společností , Jméno žalobce, ., IČ: , IČO, , se sídlem v , adresa, , na , adresa, , smlouvu č. , hodnota, o hotovostním bezúčelovém úvěru ve výši , částka, , na základě které mu byl úvěr poskytnut a tento jmenovaný v plné výši čerpal, přičemž se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, k čemuž však nedošlo a úvěr splacen nebyl, čímž společnosti , Jméno žalobce, ., IČ: , IČO, , se sídlem v , adresa, , na , adresa, , způsobil celkovou škodu ve výši , částka, . Žalovaný svou trestnou činností spáchal přečin úvěrového podvodu podle § 211 odstavec 1, 4 trestního zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odstavec 1 trestního zákoníku, a přečin poškození cizích práv podle § 181 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odstavec 1 trestního zákoníku, a byl za své skutky odsouzen podle § 209 odstavec 3 trestního zákoníku za užití § 43 odstavec 2 trestního zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 82 odstavec 3 trestního zákoníku za užití § 48 odstavec 4 písmeno i) trestního zákoníku mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení uhradil dlužné částky, které způsobil poškozeným svou trestnou činností. Žalobce byl se svým nárokem na náhradu škody dle § 229 odstavec 2 trestního řádu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek nabyl právní moci o vině i trestu dne , datum, .6. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (§ 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).7. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva (§ 2910 o. z.).8. Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2951 o. z.).9. Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení (§ 135 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).10. Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají.li strany, kdy má dlužník splnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 1, odst. 2 o. z.).11. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).12. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).13. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014).14. Za užití výše citovaných ustanovení posoudil soud výše uvedená skutková zjištěn a dospěl k následujícím právním závěrům:15. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou projednací, účastníci jsou povinni tvrdit skutečnosti, z nichž vyvozují pro sebe příznivé právní důsledky. Soud při hodnocení důkazů ve věci pečlivě přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Na základě výše uvedených skutkových zjištění, v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil trestného jednání, za které byl odsouzen pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , a kterým je soud vázán. Ve věci bylo zcela nepochybně prokázáno, že žalovaný svým jednáním způsobil žalobci škodu v uplatněné výši, kterou mu neuhradil, proto byl žalobce nucen domáhat se svého nároku žalobou v občanském soudním řízení, na které byl odsuzujícím trestním rozsudkem žalovaného odkázán. Žalovaný ve věci neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy, kterými by nárok žalobce zpochybnil, případně zcela vyvrátil. Žalobce se o výši škody a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl až z citovaného trestního rozsudku ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , tedy až po zahájení insolvenčního řízení žalovaného.16. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě jako zcela důvodné vyhověl a uložil žalovanému, u kterého neshledal žádné důvody opravňující ho dlužnou částku nezaplatit, povinnost nahradit žalobci způsobenou škodu. Současně žalobci přiznal i příslušenství z požadované částky, avšak až ode dne , datum, , neboť ve věci bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby nevyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, proto lze za výzvu k plnění považovat až žalobu, která byla žalovanému doručena dne , datum, , a následujícího dne, tedy dnem , datum, , se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého dluhu. Protože žalobce požadoval zaplacení příslušenství již od , datum, , nezbylo soudu než žalobu v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, , zamítnout. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4 %, proto má žalobce, který požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení, nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně.17. Soud má za to, že ve věci rozhodl na základě dostatečně zj