5 C 27/2024-70 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Uvedl, že s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také „předmětná smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně úroku a poplatků formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy do 20. dne v měsíci. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr řádně nesplácel, přes četné urgence neuhradil dlužné splátky, a proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě dluhu, včetně předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř., avšak bezúspěšně.2. Žalobce doplnil, že při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých mu žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobce a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobce porovnával jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobce získal částku disponibilních zdrojů žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobcem zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti žalovaného vyhověla.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem jako úvěrující bankou a žalovaným, který smlouvu vlastnoručně podepsal, jako úvěrovaným klientem, soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut hotovostní, neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení v celkové výši , částka, s dohodnutou roční úrokovou sazbou ve výši 15,9 % ročně, se způsobem čerpání převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě, splatný formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, (kromě poslední splátky ve výši , částka, ), splatných vždy 20. dne v každém kalendářním měsíci, počínaje , datum, .7. Ze smlouvy o úvěru shora a z výpisu z úvěrového účtu vedeného u žalobce na jméno žalovaného, soud zjistil, že dne , datum, byla z tohoto účtu odepsána částka ve výši , částka, k výplatě úvěru poskytovanému žalovanému.8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu ve výši , částka, do , datum, s tím, že pokud tak neučiní, bude zesplatněn celý úvěr.9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že v důsledku neuhrazení pohledávky na jeho úvěrovém účtu ve stanoveném termínu na základě předchozí upomínky zesplatnil žalobce celý úvěr ke dni , datum, .10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu v celkové výši , částka, do pěti dnů od odeslání této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude úhradu vymáhat soudní cestou. Z poštovního podacího archu na jméno žalovaného z , datum, vzal soud za prokázané, že tuto předžalobní výzvu žalobce žalovanému odeslal.11. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného a ze sdělení žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný do dne podání žaloby na předmětný úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, .12. Soud dále provedl důkaz listinami k posouzení úvěruschopnosti klienta na jméno žalovaného k žádosti ze dne , datum, , včetně informace z CCB, a výpisy z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., za období od , datum, do , datum, .13. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, jedná se o dva členy domácnosti (včetně žalovaného) s tím, že žádná osoba počet není bez příjmu, je zaměstnancem u , právnická osoba, s pracovním poměrem na dobu určitou od , datum, do , datum, s průměrným měsíčním příjmem , částka, , který je jeho hlavním příjmem, a doložil 3 výpisy z , právnická osoba, . Dále uvedl, že splátky úvěrů v rámci , Anonymizováno, jsou započítávané dle aktuálních informací, splátky mimo , Anonymizováno, včetně nebankovních společností nemá, nájem neplatí, a ostatní splátky (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) činí , částka, .14. Z listiny posouzení úvěruschopnosti klienta shora soud zjistil, že žalovaný na žádosti o úvěr sdělil, že jeho příjem činí , částka, , což bylo doloženo výpisy účtu žalovaného z jiné banky, z nichž je patrné, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Lustrací v insolvenčním rejstříku žalobce ověřil, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací CBCB ověřil předchozí splátkovou morálku klienta a z interní evidence klientů ověřil, že žalovaný neměl žádné negativní informace (podvodné jednání, kriminální aktivity, exekuční řízení atd.). Žalovaný na žádosti o úvěr uvedl výdaje ve výši , částka, . Žalobce stanovil životní výdaje žalovaného dle jím sdělených dat (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na , částka, . Při výpočtu disponibilního příjmu klienta žalobce stanovil maximální částku z příjmu žalovaného, kterou lze použít pro splácení úvěrů s tím, že příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z ekonomického modelu). V žádosti žalovaného nebyly uvedeny žádné splátky mimo splátek žalobci. Žalobce dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnutý osobní úvěr mimo , Anonymizováno, se splátkou , částka, . Splátka nového úvěru činila , částka, , nové splátkové zatížení žalovaného činilo , částka, a příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, neboť po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zůstala částka , částka, k pokrytí jeho životních nákladů.15. Z výpisů z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., za období od , datum, do , datum, , soud zjistil, že za období , datum, – , datum, činil starý zůstatek , částka, , nový zůstatek , částka, , dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši , částka, od plátce , Anonymizováno, Za období , datum, – , datum, činil starý zůstatek , částka, , nový zůstatek , částka, , dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši , částka, od plátce , Anonymizováno, Za období , datum, – , datum, činil starý zůstatek , částka, , nový zůstatek , částka, , dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši , částka, od plátce , Anonymizováno16. Jiné listiny ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.17. Předmětem řízení jsou nároky žalobce jako věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.), jako spotřebitelský úvěr.18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.19. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.21. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.22. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahov