6 C 80/2025-59 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne , datum, uzavřel s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalované postupně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit prostřednictvím 83 měsíčních splátek po , částka, a jedné splátky ve výši , částka, společně s obchodním úrokem ve výši , částka, a administrativním poplatkem ve výši , částka, . K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, které byly následně porovnávány se statistickými daty, příjmy žalované ve výši , částka, byly doloženy výpisem z účtu a výplatními páskami. Na základě scóringového systému vyhodnotil žalobce výdaje žalované na částku , částka, . V této částce jsou zahrnuty výdaje na splátku hypotéky ve výši , částka, , poplatky za vedení účtu ve výši , částka, , náklady na bydlení ve výši , částka, , životní minimum žalované ve výši , částka, , splátky úvěru ve výši , částka, , trvalé příkazy ve výši , částka, a neidentifikovatelné domácí platby ve výši , částka, . Žalovaná své povinnosti řádně nesplnila a na dlužnou částku doposud přes opakované výzvy žalobce ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.4. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , standardních informací o spotřebitelském úvěru a elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit žalobci celkovou částku , částka, v 84 měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka ve výši , částka, ).5. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že totožnost žalované při uzavírání smlouvy byla ověřena na základě fotokopie občanského průkazu.6. Z výpisu z běžného účtu a ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, bylo prokázáno, že částka ve výši , částka, byla na účet č. , č. účtu, žalované připsána dne , datum, a že ke dni připsání peněžních prostředků na tento účet byla žalovaná jedinou osobou s dispozičním oprávněním k tomuto účtu.7. Z písemného prohlášení o příjmech a výdajích ze dne , datum, , výplatní pásky za měsíc , Anonymizováno, a z výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaná v čestném prohlášení uvedla, že má příjem ze zaměstnání , částka, měsíčně čistého, je zaměstnána v , právnická osoba, , adresa, , má pravidelné splátky půjček ve výši , částka, , minimální měsíční výdaje na potraviny, oblečení, léky, telefonní služby, internet apod. ve výši , částka, , dále v prohlášení uvedla, že má vlastní bydlení, náklady na bydlení činí , částka, , je vdaná, v domácnosti žijí tři osoby, z toho jedno dítě do 26 let věku bez vlastního příjmu. Z výplatní pásky za měsíc červen bylo zjištěno, že měsíční čistá mzda žalované za tento měsíc činila , částka, . Z výpisu z účtu žalované potom vyplývá, že v měsíci , Anonymizováno, jí byla vyplacena čistá mzda ve výši , částka, , v měsíci , Anonymizováno, jí byla vyplacena mzda ve výši , částka, a v měsíci , Anonymizováno, jí byla vyplacena mzda ve výši , částka, . Z výpisu z účtu dále vyplývá, že výdaje žalované byly výrazně vyšší, než uváděla v čestném prohlášení a že jí v době před poskytnutím zápůjčky se nacházela v záporných zůstatcích na svém běžném účtu.8. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ke dni , datum, bylo zjištěno, že žalovaná dlužnou částku doposud ničeho nezaplatila.9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího vymáhání soudní cestou, nebude-li dlužná částka uhrazena nejpozději do , datum, . Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne , datum, .10. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly obchodní podmínky pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru, výzvu k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne , datum, , oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a poštovními podacími lístky ze dne , datum, a , datum, , soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce poskytl žalované na základě písemně uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit v 84 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však doposud na dlužnou částku ničeho nezaplatila. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy, dospěl soud na základě provedeného dokazování k závěru, že úvěruschopnost žalované sice byla ze strany žalobce zkoumána, a to jak příjmová, tak výdajová stránka, nicméně byla následně špatně vyhodnocena. Z provedených důkazů vyplynulo, že výdaje žalované byly výrazně vyšší než uváděla žalovaná při svém prohlášení, již v době uzavření smlouvy měla žalovaná splátky jiných úvěrů a půjček ve výši , částka, a současně splácela hypotéku ve výši , částka, , což vůbec nekoresponduje s výší výdajů uváděných žalovanou v čestném prohlášení. Soud rovněž nesouhlasí s názorem žalobce, že lze předpokládat, že žalovaná z prostředků, které jí žalobce poskytl, předchozí půjčky a úvěry splatila, a že je tedy pro ni poskytnutí zápůjčky žalobcem výhodnější. Zápůjčka byla ujednána jako bezúčelná, bylo tedy zcela věcí žalované, na co poskytnuté peněžní prostředky použije, množství půjček a úvěrů, které žalovaná již v době uzavření smlouvy čerpala, společně se zápornými zůstatky na jejím běžném účtu naopak měly být pro žalobce signálem, že žalovaná má problémy své výdaje z příjmů, které má, hradit. Na základě shora uvedeného má soud za to, že úvěruschopnost žalované byla ze strany žalobce špatně vyhodnocena a úvěr ve výši , částka, neměl být vůbec poskytnut, neboť žalobci muselo být již při poskytnutí peněžních prostředků zřejmé, že žalovaná nebude schopna zápůjčku splácet.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 2392 odst. 1věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 1970 o. z. po dlužn