8 C 203/2024-69 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 30. 5. 2024, ve spojení s podáním ze dne 25. 10. 2024, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 71.653,92 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 27. 2. 2023 uzavřel se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 60.000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet označený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byl žalovanému sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu , Anonymizováno, www., Anonymizováno, .cz. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Protože přes výzvu k úhradě dlužné částky žalovaný svůj dluh neuhradil, předchůdce žalobce úvěr ke dni 20. 8. 2023 zesplatnil. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 4.267 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 1. 2024 mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost , Jméno žalobce, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 60.000 Kč, dlužného poplatku 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 10.753,92 Kč, kapitalizovaných úroků od 21. 8. 2023 do 29. 1. 2024 ve výši 8.043,30 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 21. 8. 2023 do 29. 1. 2024 ve výši 4.110,75 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění. V rámci skutkových tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením smlouvy žalobce uvedl pouze obecná nekonkrétní tvrzení, že předchůdce žalobce vycházel ze sociálních a demografických dat, informací z interních databází a externích registrů a dále, že vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného za období od 2. 8. 2022 do 25. 2. 2023 a zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 60.000 Kč.2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z nepodepsaného záznamu o Smlouvě č. , hodnota, (osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru) a z Potvrzení o provedení transakce u ČSOB bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 27.2.2023 zaslala na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 60.000 Kč s označením půjčka , Anonymizováno, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, přešla na žalobce. Z Oznámení o postoupení ze dne 29. 1. 2024 bylo zjištěno, že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Přehledu čerpání a splátek k půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že na vyplacenou pohledávku 60.000 Kč bylo uhrazeno 4.267 Kč. Z Výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2024 s Podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky ve výši 90.710,27 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to ve lhůtě do 15. 5. 2024.5. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 27. 2. 2023 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobce ani přes dodatečnou výzvu soudu neuvedl žádná rozhodná skutková tvrzení ani neoznačil důkazy o konkrétních zjištěních k příjmovým a výdajovým poměrům žalovaného, z nichž by mohl být učiněn závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (předchůdci žalobce) pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to neplatnosti absolutní, k níž soud přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1, věta druhá, zákona o spotřebitelském úvěru).11. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobci, co mu bylo poskytnuto. Žalovanému byla předchůdcem žalobce poskytnuta celková částka 60.000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 4.267 Kč a je tedy povinen žalobci vydat částku 55.733 Kč. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ode dne 16. 4. 2024 do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 3.540 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 10.620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 900 Kč, dále 21 % DPH z částky 11.520 Kč ve výši 2.419,20 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 2.436 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 16.375,20 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 55,56 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci činí částku 9.098,06 Kč.