9 C 4/2025-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen „smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, , což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také souhrnný poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku, tedy částku , částka, se zavázal zaplatit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne , datum, . Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne , datum, . Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši , částka, . Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení , datum, ) a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % za každý den prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den , datum, . Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne , datum, . Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, její zástupce se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne , datum, a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal půjčenou finanční částku ve výši , částka, spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , tedy celkem , částka, zaplatit v hotovosti v 60týdenních splátkách po , částka, a poslední splátku ve výši , částka, , když první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 8 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.5. Ze zákaznické karty datované dnem , datum, soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný má zajištěno vlastní bydlení, je zaměstnán jako jednatel společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, . Příjmy žalovaného činí celkem , částka, měsíčně, žádné jiné příjmy nemá. Výdaje žalovaného činí měsíčně , částka, , z toho částka , částka, je uvedena na nájem/inkaso, částka , částka, představuje výdaje na spoření/pojištění, částka , částka, představuje výdaje na telefon, a částka , částka, souvisí s výdaji na domácnost. Použitelný příjem žalovaného činí , částka, . Žalovaný má na své jméno veden bankovní účet, má vydanou bankovní platební kartu a nákupní úvěrovou kartu. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a dokladu SIPO.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne , datum, , a její nedílnou součástí se stala Příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, .7. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, celkem , částka, .8. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dopis ze dne , datum, byl žalovanému odeslán dne , datum, na adresu , adresa, .9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky č. , hodnota, , a to nejpozději do , datum, .10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.12. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.13. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně, v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ, na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši , částka, , kterou měl spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , celkem ve výši , částka, vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne , datum, , což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Žalovaný do , datum, (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku celkem částku , částka, . Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se souhrnného poplatku za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl celkové plnění žalovaného na jistinu půjčky ve výši , částka, . Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni jistinu půjčky ve výši , částka, , kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z této částky (, částka, ) od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od , datum, do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.14. Ohledně zbývajících částek , částka, představující sjednaný souhrnný poplatek a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů.15. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek u smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, , pak tento poplatek považuje soud za sjednaný v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelz