25 C 306/2023-262 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2023 ve znění pozdějších podání se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud vyslovil, že stavba rodinného domu specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku shora náleží do společného jmění manželů (žalobkyně a žalovaného) s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli manželství dne 31. 3. 2000 před Městským úřadem v , adresa, . Manželství žalobkyně a žalovaného dosud trvá. V průběhu trvání manželství nedošlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů (dále také jen „SJM“), vyhrazení jeho vzniku ke dni zániku manželství, ani toto nezaniklo žádným ze způsobů stanovených zákonnou právní úpravou. Za trvání manželství žalobkyně a žalovaný společně realizovali ze společných prostředků stavbu domu shora specifikovaného (zděná stavba s garáží o dvou stáních pro osobní automobil) včetně jeho stavebních součástí a příslušenství, postaveného na parc. č. , Anonymizováno, (dříve zčásti pozemek p. č. , Anonymizováno, a zčásti pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, . Žalobkyně tvrdí, že se jedná o stavbu rodinného domu, která je ve společném jmění manželů (žalobkyně a žalovaného), byť je žalovaný zapsán na výše uvedeném LV č. , hodnota, jako výlučný vlastník, a že tak existuje nesoulad skutečného právního stavu se stavem zapsaným ve veřejném seznamu. , právnická osoba, byla zčásti postavena na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , který žalovaný nabyl darem od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne 14. 11. 2000. Současně byla stavba rodinného domu postavena zčásti na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 2. 7. 2001 se zápisem vkladu do katastru nemovitostí ke dni 7. 9. 2001, tedy již za doby trvání manželství a vzhledem k této skutečnosti i tento pozemek, stejně jako stavba rodinného domu, tvoří dle žalobkyně součást společného jmění manželů (žalobkyně a žalovaného), byť je na LV č. , hodnota, zapsán jako jeho vlastník žalovaný. Po kolaudaci stavby rodinného domu byla pod touto stavbou rodinného domu vyčleněna geometrickým plánem č. , hodnota, –, Anonymizováno, nová samostatná stavební parcela p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, a stavba rodinného domu včetně této nové stavební parcely pod stavbou rodinného domu byla zapsána na základě návrhu na vklad do katastru nemovitostí, který podal žalovaný dne 13. 6. 2007 u , právnická osoba, v , adresa, , se zápisem do katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pod č.j. , č. účtu, . V průběhu trvání manželství žalobkyně a žalovaného došlo k postupnému odcizení manželů, které nakonec vedlo k tomu, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Návrh na rozvod manželství dosud nebyl podán. Rozvrat manželství žalobkyně časově zařazuje do doby po narození společné třetí dcery Beáty, narozené 2. 2. 2022. Žalobkyně měla před svatbou naspořeno cca 120 000 Kč a 100 000 Kč dostala od svých rodičů darem v hotovosti, aby je použila na stavbu domu. Našetřené peníze oba účastníci také postupně zhodnocovali tím, že nakupovali ojetá vozidla, která žalovaný opravoval a následně tato vozidla prodávali se ziskem, čímž došlo ke společnému naspoření dalších až cca 300 000 Kč. Žalobkyně připustila, že žalovaný měl také úspory nebo prostředky od rodičů, a to v obdobné výši, jako tomu bylo u žalobkyně s tím, že se žalovaným tyto finanční prostředky ani vzájemně nerozlišovali, neboť vždy společně hovořili tak, že nebylo mezi nimi pochyb o tom, že hospodaří společně a budou také do společného majetku stavět jejich rodinný dům. Žalobkyně měla dále pro účely stavby domu od 18. 3. 2020 uzavřeno stavební spoření č. , hodnota, u Wüstenrot - stavební spořitelna, a s., na kterém spořila měsíčně úložkou 1 500 Kč. Dle žalobkyně byla stavba rodinného domu dále financována z účelových úvěrů ze stavebních spoření čerpaných žalobkyní a žalovaným za trvání manželství (dále , právnická osoba, . a Státní fond rozvoje bydlení). Žalobkyně nepopřela, že se žalovaným v minulosti obecně mluvili o tom, že má žalovaný obdržet nějaký finanční obnos od svého otce. O žádné konkrétní výši takové částky však spolu nehovořili, žalovaný ani žádnou takovou konkrétní částku žalobkyni nesdělil, ani jí fyzicky neukázal takové finanční prostředky. Stavební povolení, jež nabylo právní moci dne 4. 12. 2002, bylo sice vydáváno na jméno žalovaného, jakož i stavba později zapsána takto v katastru nemovitostí, avšak žalovaný vždy tvrdil a projevoval tak vůči žalobkyni vůli v tom směru, že stavba rodinného domu je jejich společným majetkem, tedy součástí SJM. Po celou dobu trvání manželství až do přípisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 24. 5. 2023 žalobkyni také utvrzoval v tom, že zápis stavby rodinného domu na jeho osobu je jen administrativní a praktickou záležitostí, aby stavebníkem stavby rodinného domu byla pro zjednodušení celého procesu pouze jedna osoba a dále z důvodu, že stavba rodinného domu měla být zčásti postavena na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Jméno žalovaného B, , který žalovaný nabyl darem od svých rodičů. Nadto oba manželé společně navštívili v roce 2002 právníka , tituly před jménem, , jméno FO, , který je v rámci právní konzultace ubezpečil, že pokud jako manželé postaví společně za trvání manželství dům, stane se tato stavba součástí jejich společného jmění a stejně tak, pokud za trvání manželství zakoupí pozemek jen jeden z manželů jako strana kupující, pak takové nemovitosti tvoří jejich SJM, byť bude v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pouze jeden z manželů, tedy žalovaný. Vůle obou stran byla dle žalobkyně od započetí stavby rodinného domu vždy taková, že stavba rodinného domu má být jejich společným vlastnictvím. Žalobkyně žalovanému v té době plně důvěřovala a nepochybovala tak o tom, že stavbu rodinného domu budou ve skutečnosti nabývat do SJM, a to i přesto, že se svými rodiči měla kvůli této záležitosti rozepře. Dle žalobkyně byla stavba postavena za doby trvání manželství, ze společných prostředků žalobkyně a žalovaného nabytých za trvání manželství s tím, že nejsou dány důvody vyloučení tohoto majetku ze SJM dle příslušné právní úpravy2. Podáním doručeným soudu dne 26. 10. 2023 žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že má na požadovaném určení vlastnického práva k předmětné stavbě naléhavý právní zájem. Žalovaný dále odmítl požadavek žalobkyně na náhradu nákladů tohoto řízení s tím, že v rozporu s ustanovením § 142a o.s.ř. žalobkyně před podáním předmětné žaloby nezaslala žalovanému kvalifikovanou výzvu. Žalovaný předestřel, že nemovitost, stavba rodinného domu, jež je předmětem tohoto soudního řízení, byla postavena výhradně z jeho výlučných finančních prostředků, které obdržel darem od svého otce , Jméno žalovaného A, , narozeného , datum, (, datum, ). Tato skutečnost byla známá oběma stranám. V době stavby rodinného domu byla žalobkyně na mateřské dovolené a měla minimální příjem. Příjem žalovaného, který tehdy pracoval u svého otce ve společnosti , adresa, , pak vystačil maximálně na zajištění životních potřeb rodiny, nicméně ke stavbě rodinného domu neměli manželé dostatek finančních prostředků. Dům byl postaven z výlučných prostředků žalovaného, které tento získal od svého otce darem, přičemž tyto prostředky byly darovány výlučně jemu. Tato skutečnost byla žalobkyni známa, neboť její rodina s ohledem na tuto skutečnost na stavbu neposkytla žádný příspěvek ani jinou pomoc. Stavba tak byla zhotovena s tím, že v ní bude sídlit rodinná domácnost manželů , jméno FO, , ovšem pokud nastane situace, že by jejich manželství skončilo, ačkoliv v dané době toto nikdo nepředpokládal, nemovitost zůstane žalovanému, z jehož prostředků byla postavena. Žalovaný považoval za zcela jasné, že pokud stavbu postavil na svém pozemku, ze svých výlučných prostředků, nebude žalobkyně výše uvedené skutečnosti popírat. Žalobkyně toto akceptovala a neprojevila žádný nesouhlas. Poté, co byla stavba postavena, se do věci vložila rodina žalobkyně, která po žalovaném požadovala, aby nemovitost na žalobkyni přepsal, ačkoliv do nemovitosti neinvestovala žádnou finanční částku, ani žádnou částku ze společných prostředků manželů. Žalovaný toto odmítl. Žalobkyně byla s touto skutečností srozuměna, přepisu na svou osobu se v dané době nedomáhala. Finanční prostředky získal otec žalovaného zejména z podnikání. Žalovaný měl v rámci dědictví po svém otci získat rodinný dům ve , adresa, „napůl“ se svým bratrem , jméno FO, , narozeným , datum, . V průběhu času však dospěli s bratrem k závěru, že bude lepší, pokud si postaví žalovaný nemovitost vlastní na pozemku, který má na , jméno FO, . Otec tedy celou nemovitost (ve , adresa, ) převedl na bratra žalovaného s tím, že polovinu mu daroval, přičemž druhou polovinu prodal jemu a jeho manželce , jméno FO, , narozené , datum, , za částku ve výši