25 C 428/2023-148 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2023 ve znění pozdějších podání se žalobkyně proti žalované domáhala vydání rozsudku, jímž by soud vyslovil neplatnost rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí s odůvodněním, že žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 3. 2014 zaměstnána u žalované jako oční optik. Ze strany žalované jí byla dána výpověď z pracovního poměru datovaná dnem 14. 7. 2023, kterou si žalobkyně na poště vyzvedla dne 16. 8. 2023. Žalobkyně následně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 22. 8. 2023 informovala o tom, že považuje výpověď za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání. Žalobkyně je přesvědčena, že neporušila žádnou povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, natož pak zvlášť hrubým způsobem, když dle žalované nedošlo ani k závažnému porušení takových povinností, neboť žalobkyně se dle svého vyjádření žádného porušení zákazu konkurence upraveného v ustanovení § 304 zákoníku práce nedopustila. Žalobkyně doplnila, že již od 28. 3. 2014, tedy více jak osm let před převedením společnosti , právnická osoba, na jejího druha (, jméno FO, ), byla zaměstnána u žalované a zároveň u této společnosti. Sama žalovaná za tuto společnost se žalobkyní uzavřela dohodu o provedení práce, a to na dobu neurčitou. První dohodu o provedení práce se společností , právnická osoba, žalobkyně uzavřela dne 28. 3. 2014 se sjednaným druhem práce „optometrista“. I v dalších letech žalobkyně uzavírala dohodu o provedení práce znovu se společností , právnická osoba, v zásadě s totožným obsahem, jen se vždy měnilo období trvání dohody (rok). Žalobkyně odvozuje písemný souhlas žalované s jí vytýkaným konkurenčním jednáním od podpisu dohody z 28. 3. 2014, jelikož nikdy, a to ani při převzetí společnosti panem , jméno FO, , nebylo ve vztahu k žalobkyni cokoliv odvoláno či dohodnuto jinak. I nadále žalobkyně uzavírala dohody o provedení práce (respektive pro rok 2022, kdy k převzetí došlo, tuto měla uzavřenou od počátku roku, popřípadě od konce roku předešlého). Žalovaná byla po celou dobu jednatelkou společnosti , právnická osoba, , pokud pak sama jako jednatelka za tuto společnost dohodu se žalobkyní neuzavírala, měla samozřejmě povědomí o tom, že žalobkyně pro , právnická osoba, koná práci. Dle žalobkyně, výše uvedenou dohodu o provedení práce ze dne 28. 3.2014, je s ohledem na popsané okolnosti nutno vykládat jako písemný souhlas žalované podle ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce, přičemž takový souhlas nebyl nikdy písemně odvolán. Žalobkyně doplnila, že pokud by údajné porušení zákazu konkurence nedosahovalo intenzity nejvyšší, tedy zvlášť hrubého porušení, pak nutno na výpověď pohlížet jako na neplatnou, jelikož žalovaná porušila zákaz upravený v ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Rodičovská dovolená žalobkyně trvala do 14. 9. 2023. V opačném případě (tedy nižší intenzita než zvlášť hrubé porušení, či žádné porušení) dle žalobkyně nesvědčí žalované výjimka ze zákazu upravená v ustanovení § 54 písm. d) zákoníku práce.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě doručeném soudu dne 12. 2. 2024 ve znění pozdějších podání navrhla zamítnutí žaloby coby neopodstatněné s odůvodněním, že výpověď z pracovního poměru byla žalobkyni doručena již dne 14. 7. 2023 na osobní schůzce žalobkyně a žalované v provozovně oční optiky žalované na adrese , adresa, , Jméno advokáta B, , nikoliv až dne 16. 8. 2023, jak tvrdí žalobkyně. Dle žalované tedy výpovědní doba začala běžet od 1. 8. 2023 a skončila dne 30. 9. 2023. Protože dle žalované pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím výpovědní doby dne 30. 9. 2023, běžela žalobkyni lhůta dvou měsíců k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru touto výpovědí u soudu dle § 72 zákoníku práce do 30. 11. 2023. Marným uplynutím lhůty zaniklo právo žalobkyně na určení neplatnosti výpovědi soudem. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až 21. 12. 2023, nebyl dle žalované nárok žalobkyně uplatněn včas. Žalovaná následně po schůzce dne 14. 7. 2023 (ještě z důvodu opatrnosti) odeslala dne 17. 7. 2023 výpověď poštou do vlastních rukou – tuto si žalobkyně z poštovní přepravy vyzvedla dne 16. 8. 2023. Dne 20. 7. 2023 žalovaná opět z důvodu opatrnosti odeslala výpověď žalobkyni do její datové schránky, ze které si ji žalobkyně vyzvedla dne 27. 7. 2023. Žalovaná nerozporovala, že v minulosti byla společnicí a jednatelkou společnosti , právnická osoba, , přičemž na základě dohody společníků byla v souvislosti s převodem podílů na současného společníka pan , jméno FO, odvolána z funkce jednatelky na zasedání valné hromady dne 7. 6. 2022. Žalovaná byla dne 22. 6. 2023 vymazána z obchodního rejstříku jako společník společnosti , právnická osoba, U společnosti , právnická osoba, je zapsána změna oprávnění dne 17. 8. 2022 (s nabytím právní moci dne 6. 9. 2022), kdy se žalobkyně stala odborným garantem uvedené společnosti, neboť do té doby jím byla , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle žalované z toho vyplývá, že po dobu, kdy byla žalovaná společníkem a jednatelem , právnická osoba, , nevykonávala žalobkyně pro tuto společnost funkci odborného garanta, kterým se stala až poté, kdy žalovaná ze společnosti vystoupila (prodejem svého podílu). Dle žalované tedy žalobkyně od 17. 8. 2022, respektive 6. 9. 2022 až do července 2023, případně déle, porušovala ustanovení § 304 zákoníku práce. Takové jednání dle žalované naplňuje důvody, pro které by mohla žalovaná s žalobkyní okamžitě zrušit pracovní poměr podle ustanovení § 55 odst. 1 písmeno b) zákoníku práce. Z důvodu čerpání rodičovské dovolené žalobkyní to však nebylo možné, proto žalovaná postupovala nejprve předložením návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru a po jeho odmítnutí ze strany žalobkyně této předala a následně odeslala výpověď z pracovního poměru.3. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí byla žalobkyní podána v souladu s ustanovením § 72 zákoníku práce. Podle citovaného ustanovení může neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.4. Z listiny adresované žalobkyni označené jako Výpověď zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, datované 14. 7. 2023, vyplývá, že žalovaná dává žalobkyni výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne 3. 3. 2014, v jehož rámci byla žalobkyně u žalované zaměstnána jako oční optik, mj. s tím, že výpovědní doba činí dva měsíce, počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Mezi účastníky řízení zůstala až do skončení tohoto řízení spornou právě otázka doručení této listiny obsahující výpověď z pracovního poměru do vlastních rukou žalobkyně.5. Naproti tomu mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že pracovní poměr mezi žalobkyní coby zaměstnancem a žalovanou coby zaměstnavatelem byl založen pracovní smlouvou ze dne 3. 3. 2014, na základě které byla žalobkyně u žalované zaměstnána na pozici oční optik – optometrista s místem výkonu práce „provozovny firmy , jméno FO, “.6. Stanoviska procesních stran se dále odlišují v tom, zda se žalobkyně vůbec dopustila konkurenčního jednání dle § 304 zákoníku práce, popřípadě jaké intenzity (ve výpovědi tvrzené) porušení zákazu konkurence na straně žalobkyně dosahovalo.7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav :8. Z Pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou coby zaměstnavatelem a žalobkyní coby zaměstnancem dne 3. 3. 2014 vzal soud za prokázané, že na základě této pracovní smlouvy byla žalobkyně s účinností od 3. 3. 2024 zaměstnána u žalované na pozici oční optik – optometrista s bližším vymezením sjednaného druhu práce v Příloze č. , hodnota, této smlouvy. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Pracovní smlouva je opatřena podpisy obou smluvních stran. Není pochyb o tom, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 3. 3. 2014 mezi žalobkyní a žalovanou platně vznikl a v době doručení výpovědi z pracovního poměru žalobkyni (jak bude rozvedeno níže) trval.9. Z již výše citované Výpovědi zaměstnavatele podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce ze dne 14. 7. 2023 soud zjistil, že v úvodu výpovědi je žalobkyni zopakováno, že na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 3. 2014 je u žalované zaměstnána jako oční optik. Žalovaná dále v citované listině žalobkyni oznamuje, že z veřejně dostupných informací a taktéž z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb zjistila, že přestože je v současné době žalobkyně na rodičovské dovolené, vykonává funkci odborného zástupce v oboru optometrie a pracuje tak pro společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , Jméno žalobkyně B, , , adresa, . Žalovaná dále cituje ustanovení § 304 zákoníku práce a příslušnou část komentáře k tomuto zákonnému ustanovení ohledně činností, které jsou