26 C 59/2022-172 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že dohoda o narovnání, uzavřená mezi ním a žalovanou dne , datum, , je neplatná. Uvedl, že při podpisu smlouvy nebyl schopen pochopit následky svého jednání a byl pod nátlakem a že při zdravém rozumu by nic takového nepodepsal.2. Žalovaná označila žalobu za zcela nedůvodnou, neboť dohoda o narovnání byla zpracována po složitém a dlouhém vyjednávání na základě shodné vůle stran a následně podepsána na společné schůzce v advokátní kanceláři zástupkyně žalované, na které byl rovněž přítomen tehdejší zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát. Žalovaná velmi podrobně popsala průběh schůzky, na které k uzavření dohody došlo, a mimo jiné uvedla, že v advokátní kanceláři byl přítomen i její kolega , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který sice byl v jiné místnosti, ale dveře byly po celou dobu otevřené. Žalobce uzavíranou dohodu opakovaně četl a procházel, na schůzce probíhaly úpravy a žalobce dohodu průběžně konzultoval se svým přítomným zástupcem. Jakýkoliv nátlak na žalobce při uzavírání dohody či tvrzení, že v době podpisu dohody nebyl žalobce schopen pochopit následky svého jednání, žalovaná zcela odmítla.3. Na , datum, soud nařídil jednání, ze kterého se žalobce omluvil, a na kterém nebylo jednání formálně zahájeno. Soud pouze avizoval svůj záměr nechat vypracovat znalecký posudek k otázce, zda je žalobce s ohledem na tvrzenou duševní poruchu schopen účasti na soudním jednání. Soud následně nechal vyhotovit znalecký posudek, na jehož základě bylo zjištěno, že žalobce trpí duševní poruchou s mírným kognitivním deficitem, který není z forenzního hlediska významný, tudíž je schopen chápat smysl a účel občanského soudního řízení a tohoto řízení se plnohodnotně účastnit za přítomnosti svého zástupce.4. Na , datum, soud nařídil jednání, k němuž se oba účastníci dostavili i se svými zástupci, nicméně ještě před samotným zahájením jednání zástupkyně účastníků soudu sdělily, že dospěly ke smírnému řešení a žádají o odročení jednání, přičemž o výsledku smírného jednání a dohodě o nákladech řízení soud informují do 1 měsíce od jednání. Za tímto účelem bylo jednání odročeno.5. Vzhledem k tomu, že účastníci soudu své smírné řešení ani po opakovaných urgencích nepředložili, nařídil soud na , datum, jednání, k němuž byli účastníci řádně předvoláni prostřednictvím svých zástupců. Zástupkyni žalobce bylo předvolání doručeno do datové schránky (režimem do vlastních rukou) dne , datum, , kdy se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba.6. Na jednání dne , datum, se žalobce, ani jeho zástupkyně bez omluvy nedostavili. Soud proto věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1961 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.7. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.8. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky, vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o.s.ř. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Kromě toho je určovací žaloba prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (viz rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Preventivní charakter má určovací žaloba tehdy, když vyřešení základu právního vztahu mezi účastníky bez pochyb zabrání dalšímu množení sporů o dosud nedospělá plnění mezi účastníky a předejde se tak vícero žalobám na plnění.9. Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).10. Pro závěr, zda je na určení právního vztahu nebo práva naléhavý právní zájem, je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Naléhavý právní zájem může i během řízení pominout, pokud je otázka existence práva vyřešena (nebo musí být řešena) jako předběžná v rámci řízení, v němž se vztah účastníků řeší z širší perspektivy.11. Soud nemůže žalobu zamítnout pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, aniž by se účastníku předem dostalo poučení o povinnosti tvrdit a prokazovat naléhavost právního zájmu dle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, ). Výjimkou je situace, kdy je nedostatek naléhavého právního zájmu s ohledem na okolnosti případu zcela zjevný. Poučení podle § 118a o. s. ř. soud neudělí též tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (například neúčastí při jednání, při němž k poučení mělo dojít).12. V tomto případě soud nemohl žalobce poučit na jednání o povinnosti tvrdit a prokazovat naléhavost právního zájmu, neboť žalobce, ani jeho zástupkyně se na jednání soudu bez omluvy nedostavili a soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal věc v jejich nepřítomnosti. Žalobce přitom ve svých podáních existenci naléhavého právního zájmu netvrdil a důkazy k jeho existenci nenavrhl. Soud jej z obsahu spisu nedovodil, a nadto považuje za zřejmé, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dohody zde není. Část uvedené dohody (provedena k důkazu, č. l. 2 a 3), týkající se užívání společné nemovitosti žalobce a žalované, byla uzavřena do , datum, a v době rozhodování soudu již není aktuální. Co se týče části dohody, jejímž předmětem byly závazky ze Smlouvy o úvěru, žalobce sám dle svého tvrzení úvěr již zcela uhradil z pojistného plnění, a soudu je známo ze sdělení účastníků a z úřední činnosti, že žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhá nároků právě z úhrady shora uvedených závazků vyplývajících (řízení vedeno pod sp. zn. , spisová značka, ). V tomto řízení přitom může být platnost dohody posouzena jako předběžná otázka, a není tedy důvodu k tomu, aby o této otázce bylo vedeno samostatné řízení. Navíc žalobou na plnění je možno rovněž uplatnit i veškeré další případné nároky, které by žalobci z tvrzené neplatnosti dohody vyplývaly.13. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny zástupkyně za 5 úkonů právní služby po , částka, (převzetí věci, vyjádření k žalobě, vyjádření k odvolání a účast na jednání soudu dne , datum, a dne , datum, , podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a z 5 tzv. režijních paušálů po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21 % DPH ve výši , částka, .15. Co se týče nákladu vynaloženého na vyhotovení znaleckého posudku ve výši , částka, , tak tento je nákladem státu, neboť soud posudkem z vlastního podnětu zjišťoval schopnost žalobce před soudem samostatně jednat a tento náklad tak nemůže jít žalobci k tíži.