12 C 416/2024-51 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 68 970 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Žalovaný byl dotazován na své rodinné i majetkové poměry, tyto informace byly zaznamenány do Zákaznické karty ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. V rámci Zákaznické karty ze dne , datum, žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši , částka, měsíčně, nemá vyživovací povinnost a má zápůjčku u jiné společnosti. Majetkovou situaci žalovaného ověřil právní předchůdce žalobce platební páskou. Zároveň bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku a ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Podáním ze dne 20. 11. 2024 vzala žalobkyně žalobu v části specifikované ve výroku I tohoto rozsudku zpět. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby postupoval soud dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení ve věci v požadované části zastavil, aniž by k tomu byl třeba souhlas žalovaného, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání.5. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 40 064 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 3 942 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Zákaznické kartě, z níž vyplývá, že žalovaný má své bydlení v osobním vlastnictví, nemá vyživovací povinnost, pobírá mzdu ve výši , částka, měsíčně, má jiné závazky, jejichž měsíční splátka činí 5 000 Kč měsíčně a jeho odhadované výdaje činí 1 000 Kč měsíčně. V kolonce „Ověřené dokumenty“ je zaškrtnuta výplatní páska za prosinec a leden blíže neuvedeného roku (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této smlouvě). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne ze dne , datum, adresovaného žalovanému). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání).7. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Podle názoru soudu byl v daném případě právním předchůdcem žalobce dostatečně zjištěn a ověřen příjem žalovaného ve výši , částka, měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného však nelze na základě žalobcem předložených důkazů konstatovat, že tyto byly dostatečně ověřeny a že se právní předchůdce žalobce pouze nespolehl na informace sdělené žalovaným. Žalovaný měl sice měsíční příjem, ale i za takové situace bylo potřeba zabývat se tím, zda majetková situace žalovanému skutečně umožňuje splácet úvěr. Pokud se právní předchůdce žalobce v tomto pouze spokojil se sdělením žalovaného, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Soud vyzval žalobce v souladu s § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, zda a jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány měsíční výdaje žalovaného, taktéž soud žalobce poučil o následcích nesplnění této výzvy v podobě nebezpečí pro žalobce nepříznivého rozhodnutí. Žalobce uvedl, že jinými tvrzeními ani důkazy již v tomto nedisponuje.10. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo žalobcem prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je smlouvu o úvěru nutné posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu předmětné smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, žalovaný podle tvrzení žalobce zaplatil z titulu uvedené smlouvy částku 12 126 Kč, z tohoto důvodu bylo podané žalobě soudem vyhověno co do zaplacení částky 27 874 Kč jakožto zbylé části prostředků poskytnutých žalovanému, které z jeho strany dosud zůstaly nezaplaceny. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce nevyvrátil. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.11. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy podle názoru soudu je žalovaný s ohledem na jeho uvedený příjem schopen zaplatit poskytnuté prostředky ve splátkách v řádech spíše tisícikorun, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté prostředky ve výši 25 000 Kč ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zá