14 C 199/2025-21 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh odůvodnila žalobkyně tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným dne , datum, ve znění jejích dodatků. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet částku celkem ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši , částka, splatit nejpozději do dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho více neuhradil ani k výzvám právní předchůdkyně žalobkyně, ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně. Celková výše pohledávky ke dni postoupení v částce , částka, představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně, aby soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl nadepsaným soudem usnesením ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -9 zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zároveň byli poučeni, že pokud se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , za užití prostředků komunikace na dálku se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , k níž byly dále uzavřeny dodatky č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve znění jejích dodatků se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku v celkové výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě 30 dnů spolu se sjednaným kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, a dodatku č. , hodnota, ). Výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka ve výši , částka, , dále dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky žalobkyně žalovanému písemně oznámila. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z odpovědi na žádost o součinnost ze dne , datum, , právnická osoba, . má soud za prokázané, že žalovaný byl v únoru 2024 majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .6. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému za shora uvedených podmínek finanční prostředky v celkové výši , částka, na bankovní účet žalovaného. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně však soudu neuvedla žádná tvrzení ani nenavrhla důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně s náležitou odbornou péčí ověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, naopak uvedla, že k těmto skutečnostem žádnými důkazy nedisponuje. Pro případ, že by soud neměl za prokázaná tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně v návrhu uvedla, že je na místě, aby soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Soud proto žalobkyni nevyzýval k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného.7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Právně byla věc posouzena podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a sdělení žalobkyně v žalobním návrhu, posuzoval soud žalobou uplatněný nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, když v řízení bylo prokázáno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byl žalovaný, odeslána právní předchůdkyní žalobkyně částka ve výši , částka, , dále dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, . Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši , částka, . V souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalovanému povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, které se soudu při zohlednění výše poskytnuté jistiny a sjednané doby splácení, kterou však žalovaný ve sjednané lhůtě nedokázal řádně a včas splatit, jeví jako přiměřená ve výši , částka, měsíčně. Soud uložil žalovanému povinnost k plnění pod sankcí výhody plnění formou splátek, tedy při prodlení žalovaného s úhradou jakékoli ze splátek či její části, je žalobkyně oprávněna domáhat se úhrady celého dluhu. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ve zbývajícím rozsahu se jednalo o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy o úvěru, kterou však soud shledal z výše uvedených důvodů neplatnou. Soud proto žalobu co do těchto nároků zamítl. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil dlužnou jistinu, přechází na žalovaného a je na žalovaném, aby soudu prokázal, že jistinu či její část již uhradil. Žalovaný, který se k podané žalobě nijak nevyjádřil, netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni cokoli více plnil.11. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na základě poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. V řízení byla úspěšnější žalobkyně, když její neúspěch spočíval ve 20 % žalobou uplatněného nároku, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v poměrné výši 60 % celkových nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, tedy 80 % - 20 %). Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, když v souladu s § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účin