14 C 237/2025-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 16 762,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh odůvodnila žalobkyně tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované bezhotovostním převodem na bankovní účet částku celkem ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši , částka, splatit nejpozději do dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani k výzvám právní předchůdkyně žalobkyně, ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně. Celková výše pohledávky ke dni postoupení v částce , částka, představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně, aby soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl nadepsaným soudem usnesením ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zároveň byli poučeni, že pokud se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , za užití prostředků komunikace na dálku a verifikačního kódu se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, formou 12 pravidelných měsíčních splátek po , částka, nejpozději do , datum, (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). Výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka ve výši , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky žalobkyně žalované písemně oznámila. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z odpovědi na žádost o součinnost ze dne , datum, , právnická osoba, . má soud za prokázané, že žalovaná byla v měsíci , Anonymizováno, majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, , na který byla připsána dne , datum, částka ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba6. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši , částka, na bankovní účet žalované. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela a dostala se do prodlení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně však soudu neuvedla žádná tvrzení ani nenavrhla důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně s náležitou odbornou péčí ověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Pro případ, že by soud neměl za prokázaná tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně v návrhu uvedla, že je na místě, aby soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Soud proto žalobkyni nevyzýval k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované a žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalované.7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Právně byla věc posouzena podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, když žalobkyně neuvedla žádná tvrzení ani nenavrhla žádné důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalované postupovala s náležitou odbornou péčí. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a sdělení žalobkyně v žalobním návrhu, posuzoval soud žalobou uplatněný nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalované, když v řízení bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované částku ve výši , částka, . Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Soud proto žalobkyni přiznal vůči žalované právo na úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši , částka, . V souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, která se soudu při zohlednění výše poskytnuté jistiny a sjednané doby splácení, kterou však žalovaná při splátkách ve výši , částka, měsíčně nedokázala řádně a včas splácet, jeví jako přiměřená ve výši , částka, měsíčně. Soud uložil žalované povinnost k plnění pod sankcí výhody plnění formou splátek, tedy při prodlení žalované s úhradou jakékoli ze splátek či její části, je žalobkyně oprávněna domáhat se úhrady celého dluhu. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ve zbývajícím rozsahu se jednalo o nároky, které měly vyplývat ze smlouvy o úvěru, kterou však soud shledal z výše uvedených důvodů neplatnou. Soud proto žalobu co do těchto nároků zamítl. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná zaplatila dlužnou jistinu či její část, přechází na žalovanou a je na žalované, aby soudu prokázala, že jistinu zaplatila řádně a včas. Žalovaná, která se k podané žalobě nijak nevyjádřila, netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni cokoli více plnila.11. O náhradě nákladů řízení bylo mezi účastníky rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na základě poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. V řízení byla úspěšnější žalobkyně, když její neúspěch spočíval ve 25 % žalobou uplatněného nároku, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v poměrné výši 50 % celkových nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, tedy 75 % - 25 %). Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, když v souladu s § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 byla žalobkyni přiznána odměna za