14 C 337/2024-12 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že vlastníkem reklamní LED obrazovky na střeše , právnická osoba, v , adresa, , na adrese , adresa, , na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , je žalovaná. Podanou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná prokazatelně nabyla reklamní LED obrazovku do svého vlastnictví, a proto má žalobkyně právní zájem na určení, že žalobkyně není vlastníkem uvedené movité věci. Žalobkyně se dozvěděla, že Odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města , adresa, eviduje žalobkyni nadále jako vlastníka výše uvedené movité věci a setrvává na svém názoru, že žalobkyně je vlastníkem a vůči ní také směřuje své právní jednání. Uvedený stav však neodpovídá skutečnosti, neboť žalobkyně výše popsané zařízení zcizila, a proto není možné, aby se žalobkyní správní orgán jednal v postavení vlastníka, když žalobkyni toto právní postavení nepřísluší, neboť vlastnické právo k movité věci nabyla žalovaná.2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 1. 2025. K nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila ani žalobkyně, ani žalovaná, přestože žalobkyně i žalovaná byly k nařízenému jednání soudu řádně předvolány. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.4. Žalobkyně v žalobním návrhu označila k důkazu fakturu, předávací protokol, dopis správního orgánu žalobkyni, sdělení žalobkyně správnímu orgánu a výslech zaměstnankyně společnosti paní , jméno FO, . Žádný z označených listinných důkazů však žalobkyně k podané žalobě nepřipojila. Soud proto ve věci při jednání dne , datum, nemohl provést žalobkyní označené listiny k důkazu. Uvedené důkazní návrhy soud zamítl proto, že navržené listinné důkazy žalobkyně soudu do doby rozhodnutí nepředložila, přestože je žalobkyně povinna písemné důkazy, jichž se dovolává, dle § 79 odst. 2 o.s.ř. připojit k žalobě. Žalobkyně současně ani dostatečně nespecifikovala listiny, které byly navrženy k důkazu tak, aby tyto listiny mohly být soudem opatřeny například od správního orgánu. Co se týče důkazního návrhu výslechem zaměstnankyně společnosti paní , jméno FO, , žalobkyně v tomto směru nedoplnila žalobní tvrzení tak, aby z těchto tvrzení bylo zřejmé, jaké skutečnosti má navržený výslech svědkyně prokazovat, současně žalobkyně ani nespecifikovala společnost, jejíž zaměstnankyní navržená svědkyně je, tedy zde se jedná o zaměstnankyni žalobkyně či žalované, ani neuvedla na svědkyni kontaktní údaje.5. Podle § 1099 občanského zákoníku vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. V posuzované věci se podanou žalobou žalobkyně domáhala, aby soud určil, že vlastnické právo k movité věci - LED obrazovce svědčí žalované. Žalobkyně se však bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání soudu, a proto nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení vztahující se k okolnostem, za kterých mělo dojít k převodu vlastnického práva k výše uvedené movité věci, ani do okamžiku rozhodnutí soudu nepředložila soudu listinné důkazy, které byly označeny k důkazu. Soud žalobkyni nevyzýval k předložení označených listinných důkazů výzvou dle § 43 o.s.ř., neboť nepřipojení v žalobě označených listin nezpůsobuje vadu žalobního návrhu, přestože je povinnost připojit písemné důkazy účastníkům uložena § 79 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně v rozhodované věci rezignovala na svou povinnost tvrzení, když se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání soudu a o nutnosti doplnění těchto tvrzení a o nutnosti specifikovat důkazní návrhy, případně předložit navržené listinné důkazy, nemohla být soudem vzhledem ke své nepřítomnosti na nařízeném jednání soudu ani poučena. Je proto zřejmé, že žalobkyně v rozhodované věci neunesla břemeno tvrzení, když dostatečně konkrétně neuvedla skutečnosti, které jsou rozhodující pro vyřešení otázky určení vlastníka movité věci, tedy pro určení, že vlastníkem movité věci je žalovaná. Žalobkyně pouze uvedla, že movitou věc zcizila ve prospěch žalované, avšak konkrétně nespecifikovala smlouvu, pravděpodobně smlouvu kupní (neboť mezi důkazními návrhy byla uvedena také faktura a předávací protokol, soud proto dovozuje, že se jednalo o úplatný převod vlastnického práva, přestože žádný z označených důkazů nebyl soudu žalobkyní předložen), na jejímž základě k tomuto převodu vlastnického práva mělo dojít, kdy se tak mělo stát, ani žádné další okolnosti, za nichž mělo k převodu vlastnického práva dojít. Přestože je z podané žaloby zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá, žalobkyně popsala v základních obrysech také skutkový děj, na jehož základě uplatňuje v žalobě uvedený nárok, v rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, žaloba tedy je projednatelná, nebyla v žalobě uvedená tvrzení dostatečná pro to, aby soud mohl učinit jednoznačný závěr o tom, jakým způsobem mělo dojít k převodu vlastnického práva k movité věci ze žalobkyně na žalovanou, a k těmto tvrzením provést dokazování. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu nepředložila ani označené listinné důkazy, ani tyto důkazy nespecifikovala natolik, aby mohly být případně zajištěny soudem, nemohl soud na jednání dne , datum, přistoupit ani k dokazování. Vedené řízení je svou povahou sporným řízením, a proto je ovládáno zásadou projednávací. Je tedy na žalobkyni, aby v řízení uvedla všechny skutečnosti, které jsou významné pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyně však tyto skutečnosti uvedla neúplně a vzhledem ke své nepřítomnosti na nařízeném jednání soudu dne , datum, ani nemohla být o nutnosti doplnit žalobní tvrzení poučena soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. Pokud žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak zpravidla ani nemůže splnit důkazní povinnost. Je tedy zřejmé, že neunesení břemene tvrzení má za následek, že soud dále k tomuto tvrzení neprovádí dokazování. V rozhodované věci soud k dokazování nemohl přistoupit ani z důvodu absence označených listinných důkazů, které žalobkyně soudu nepředložila ani na nařízeném jednání soudu do okamžiku rozhodnutí soudu. Soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť žalobkyně neuvedla konkrétní tvrzení o tom, jakým způsobem mělo dojít k převodu vlastnického práva ze žalobkyně na žalovanou, a proto neunesla břemeno tvrzení o tom, že žalovaná je vlastníkem výše uvedené movité věci.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. na základě procesního úspěchu účastníků ve věci. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, která však byla po celou dobu řízení zcela pasivní, žádné náklady řízení jí tedy nevznikly. Z toho důvodu soud výrokem II. rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.