17 C 242/2024-78 — Okresní soud v Českých Budějovicích
ECLI: ECLI:CZ:OSCB:2025:17.C.242.2024.1 Datum: 2025-01-07 Předmět: o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 17. 8. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky z úvěru měly být žalovaným hrazené v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 11. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku dne 20. 11. 2023 a dále pak druhou upomínku dne 5. 12. 2023. Jelikož přes zaslání upomínek nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 11. 2023, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Na úhradu jistiny žalovaný k dnešnímu dni neuhradil nic. Kromě jistiny 10 000 Kč žalobkyně žádala uhradit náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.3. Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jaké konkrétní dokumenty posuzovala, dále aby tyto dokumenty doložila a rovněž, jaké jsou současné poměry žalovaného.4. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že posoudila schopnost spotřebitele splácet podle dokladů: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z registru , Anonymizováno, , výpis z registru , Anonymizováno, . K posouzení finanční situace spotřebitele žalobkyně vycházela z toho, že příjem spotřebitele je 22 072 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, splátka poskytovaného , Anonymizováno, úvěru 4 000 Kč, finanční zůstatek spotřebitele tak činí 15 072 Kč. Výsledky lustrací byly takové, že Centrální evidence exekucí byla bez záznamu, , Anonymizováno, bez záznamu, , Anonymizováno, – Registr platebních informací bez negativního záznamu, AML a AML/CFT bez záznamu, insolvenční rejstřík bez záznamu, databáze odcizených dokladů bez záznamu, interní databáze poskytovatele - úvěrovatelný. Při hodnocení skóringu spotřebitele byly jednotlivé parametry hodnocení posouzeny jako pozitivní, a to pokud jde o příjem, pravidelné finanční závazky, sázky, jednorázové závazky, finanční bilance, nefinanční parametry, ostatní finanční parametry, další parametry. K aktuální majetkové situaci žalovaného žalobkyně uvedla, že tyto informace nemá. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uhradil dvě splátky celkem ve výši 8 000 Kč.5. Soud ve věci nařídil jednání na 7. 1. 2025, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kdy žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, přestože mu předvolání k jednání bylo doručeno vyvěšením na úřední desce soudu. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.6. Z Předsmluvní informace a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru měla činit 10 000 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, měla činit 34 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný měl hradit měsíčně splátku ve výši 4 000 Kč počínaje dnem 15. 9. 2023, poslední splátka úvěru byla stanovena na 15. 2. 2024, kdy současně byla splatná splátka jistiny. Stejné skutečnosti pak vyplývají ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2023.7. Z Přílohy č. , hodnota, označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že je zde uveden průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 22 072 Kč, náklady na bydlení v pravidelné částce 3 000 Kč, splátka poskytovaného úvěru 4 000 Kč, finanční zůstatek spotřebitele je uveden na částku 15 072 Kč. V příloze je také uveden výsledek lustrací, kdy bez záznamu je uveden výsledek lustrace v Centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS, v registru REPI, v registru AML a AML/CTF, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů.8. Z detailů pohybu ze dne 17. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni částku 1 Kč, žalobkyně následně zaslala žalovanému částku 10 000 Kč.9. Z upomínky ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 4 000 Kč představující splátku splatnou dne 15. 11. 2023. Z upomínky č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně znovu upozornila žalovaného na neuhrazenou splátku ve výši 4 000 Kč splatnou dne 15. 11. 2023.10. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 000 Kč představující dlužnou jistinu, částky 20 800 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, částku 1 000 Kč představující náklady na upomínkování a částku 3 680 Kč představující náklady právního zastoupení.11. Z výpisu z registru REPI – Registr platebních informací vyplývá, že tento je bez negativního záznamu, kontrola v registru neplatných dokladů je bez záznamu, výsledek registrace v registru SOLUS je bez negativního záznamu, bez záznamu byl rovněž dotaz na insolvenční rejstřík.12. Z výplatních pásek žalovaného vyplývá, že čistý měsíční příjem v květnu 2023 činil 22 778 Kč, v červnu roku 2023 částku 22 875 Kč a v červenci roku 2023 částku 21 943 Kč.13. Z kopie občanského průkazu žalovaného byla ověřena jeho identita při uzavírání smlouvy.14. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno.15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 8. 2023 prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Peněžní prostředky v této výši byly žalovanému poukázány bezhotovostně na jeho účet dne 17. 8. 2023. Žalovaný měl hradit měsíčně úrok ve výši 4 000 Kč celkem v šesti splátkách, při poslední splátce měl žalovaný kromě úroku uhradit též jistinu v plné výši ve výši 10 000 Kč. Z dokladů předložených žalovaným vyplynulo, že byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . a jeho měsíční příjem se pohyboval v rozmezí 21 943 – 22 875 Kč. Výdaje žalovaného žalobkyní ověřovány nebyly, žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, že jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně.16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním tak jedná.18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil d