27 C 403/2024-41 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 17768Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o půjčce č., hodnota, ze dne , datum, a dále částku 6366 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o půjčce č., hodnota, ze dne , datum, , když obě shora specifikované smlouvy byly uzavřeny mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, Žalovaná na svůj dluh z titulu Smlouvy o půjčce č., hodnota, uhradila částku ve výši 6100 Kč, a z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, uhradila částku 4650 Kč. Zbytek dlužné částky žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit. Žalovaná byla dotazována na své rodinné i majetkové poměry, tyto informace byly zaznamenány do Zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o půjčce č., hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 13000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 10868 Kč, to vše v týdenních splátkách po 398Kč ( zjištěno ze Smlouvy o půjčce č., hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v Zákaznické kartě ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaná je na mateřské dovolené, její příjem činí 8710Kč měsíčně, dále pobírá blíže nespecifikované přídavky ve výši 500 Kč měsíčně. Příjem žalované byl ověřen výměrem podpory a složenkami. Měsíční výdaje žalované činí částku 2000 Kč za nájem, 200 Kč za telefon, dále splácí půjčky či výživné ve výši 828 Kč + 1791 Kč měsíčně a výdaje na domácnost ve výši 11 000 Kč měsíčně ( zjištěno ze Zákaznické karty ze dne , datum, ). Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o půjčce č., hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za jejich poskytnutí ve výši 5016 Kč, to vše v týdenních splátkách po 184Kč ( zjištěno ze Smlouvy o půjčce č., hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v Zákaznické kartě ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaná je na mateřské dovolené, její příjem činí 9210Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalované činí částku 800 Kč za nájem, 200 Kč za telefon, dále splácí půjčky či výživné ve výši 828 Kč a má výdaje na domácnost ve výši 7000 Kč měsíčně ( zjištěno ze Zákaznické karty ze dne , datum, ). Pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikovaných smluv byly na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ( zjištěno z dopisu Oznámení o postoupení pohledávky adresovaného žalované, ze dne , datum, ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).4. Podle § 9 odst.1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření shora specifikované smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V souladu se závěry vyslovenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018, i v režimu právní úpravy ustanovení § 9 odst.1 zákona č. 145/2010 Sb. mělo nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.5. Podle § 451 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst.1) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst.2 ).6. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy, a to smlouva ze dne , datum, a smlouva ze dne , datum, , které jsou svou povahou smlouvami o úvěru, když žalovaná v obou těchto smlouvách vystupovala z pozice spotřebitele. Taktéž v režimu právní úpravy účinné ke dni uzavření shora specifikovaných smluv bylo nutné, aby poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru se spotřebitelem s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost spotřebitele. Z tohoto důvodu se soud zabýval předně tím, zda byla před uzavřením shora uvedených smluv s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce vyšel v případě obou shora specifikovaných smluv z informací sdělených žalovanou, z nichž ověřil pouze měsíční příjem žalované v podobě rodičovského příspěvku. Nelze však konstatovat, že by byly s odbornou péčí ověřeny pravidelné měsíční výdaje žalované. Navíc je nutné zdůraznit, že obě shora specifikované smlouvy žalovaná uzavírala v době, kdy již měla další závazky ( v případě smlouvy ze dne , datum, uvedla, že hradí měsíční splátky ve výši 828 Kč a v případě smlouvy ze dne , datum, , že dokonce hradí splátky ve výši 828 Kč + 1791 Kč měsíčně ). Bylo proto na místě zabývat se mnohem důkladněji tím, zda je skutečně žalovaná schopná dalšího dluhového zatížení. Pokud se ohledně dalších pravidelných měsíčních výdajů žalované a vůbec její celkové majetkové a sociální situace spolehl právní předchůdce žalobce pouze na informace sdělené žalovanou, nelze takový postup považovat za posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.7. S ohledem na výše uvedené nelze v případě obou shora specifikovaných smluv podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval při posuzování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné považovat jak smlouvu o úvěru ze dne , datum, , tak smlouvu o úvěru ze dne , datum, za neplatnou. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Pohledávky za žalovanou byly na žalobce postoupeny, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalovaná podle tvrzení žalobce z poskytnutých prostředků na základě smlouvy ze dne , datum, ve výši 13 000 Kč uhradila celkem částku 6100 Kč. Z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, žalovaná z poskytnutých prostředků ve výši 6000 Kč uhradila 4650 Kč. Žalovaná tato tvrzení žalobce nevyvrátila, zůstala ve věci nečinná. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci z titulu bezdůvodného obohacení v souvislosti s konstatováním neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne , datum, částku 6900 Kč a v souvislosti s konstatováním neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne , datum, částku 1350 Kč jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly ze strany žalované dosud nezaplaceny. Soud proto podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 8250 Kč (tj. 6900 Kč + 1350 Kč).8. Dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, když nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zák. č.89/2012 Sb., občanského zákoníku. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neupravoval povinnost soudu, v případě, kdy konstatuje neplatnost smlouvy pro neposouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, konci