30 C 256/2025-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 11 646 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., respektive se zákonem č. 30/2024 Sb. pro období od 1. 4. 2024, a to ohledně vozidla RZ: , SPZ, v období 26. 3. 2024 – 25. 7. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil.3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník, popř. provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, RZ: , SPZ, , ke kterému nebylo v období od 26. 3. 2024 do 25. 7. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 11 346 Kč a poplatku ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě.4. Rozhodnuto bylo podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., respektive podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. pro období od 1. 4. 2024, ohledně úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z.5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb., respektive zákona č. 30/2024 Sb., příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako vlastník, popř. provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalovanému tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 93 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., respektive § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., což za 122 nepojištěných dní představuje částku 11 344 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 11 646 Kč.6. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou příspěvku se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 11. 12. 2024 do zaplacení.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 315 Kč.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.