31 C 330/2024-77 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 35 000 EUR s příslušenstvím, jako nevypořádané nároky ze smluv o zápůjčce. Žalobkyně uvedla, že žalovanému zapůjčila dne 11.3.2023 17 000 EUR, kdy žalovaný jí dne 14.4.2023 vrátil 1 000 EUR, dále mu dne 17.4.2023 zapůjčila částku 6 000 EUR a dne 15.9.2023 částku 12 000 EUR s tím, že pokud žalovaný zápůjčku nevrátí do 22.9.2023, navyšuje se jeho dluh o 1 000 EUR. Žádné další finanční prostředky kromě zmíněných 1 000 EUR žalovaný žalobkyni nevrátil, přestože splatnost byla mezi účastníky dohodnuta do 9.10.2023.2. Ve věci byl dne 17.1.2025 vydán platební rozkaz č. j. , spisová značka, , proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. V odůvodnění k odporu uvedl, že s platebním rozkazem nesouhlasí, přičemž však rozporoval pouze přiznaný úrok z prodlení a tvrdil, že splatnost částky 13 000 EUR nastala až na konci listopadu roku 2023. Dále uvedl, že v mezidobí se pokusí s žalobkyní dohodnout na řešení situace, ničeho dalšího na svou obranu neuvedl.3. Na den 23.4.2025 bylo ve věci nařízeno jednání, ze kterého se však žalovaný podáním doručeným soudu osobně dne 22.4.2025 v 14:07 hod. omluvil s odůvodněním, že došlo k vážnému zhoršení jeho zdravotního stavu a není schopen se fyzicky dostavit k soudu. Uvedl také, že došlo ke zpeněžení majetku a peníze na účet žalobkyně již putují. Dále však rozporoval důvodnost úroků a nákladů řízení. Svůj zdravotní stav žalovaný soudu nijak nedoložil. Jednání bylo přesto odročeno na 26.5.2025 (pondělí). Dne 22.5.2025 (čtvrtek) byla soudu elektronickou poštou doručena další žádost žalovaného o odročení nařízeného jednání, a to ze zdravotních důvodů (bez bližší specifikace). K žádosti o odročení jednání byla přiložena lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , lékaře v oblasti ortopedie a traumatologie pohybového aparátu, konstatující subjektivně bolest v kříži, čekání pacienta na reoperaci, a obsahující doporučení klidového režimu na tvrdém rovném lůžku.4. Přípisem ze dne 22.5.2025 soud požádal lékaře o doplňující vysvětlení k lékařské zprávě, zejména o vyjádření, zda aktuální zdravotní stav žalovaného umožňuje jeho účast na soudním jednání. Vzhledem ke krátkému časovému intervalu byla odpověď u lékaře dne 23.5.2025 urgována telefonicky, kdy lékař uvedl, že mu žalovaný sdělil, že jej „bolí záda“, a za takových okolností je ze strany lékaře klidový režim do odeznění běžným doporučením. Žalovaný se do ordinace dostavil osobně, „přišel po svých“.5. Za těchto okolností soud nevyhodnotil žádost žalovaného o odročení jednání jako řádně odůvodněnou a důvodnou a e-mailem na adresu, ze které byla žádost o odročení soudu zaslána, vyrozuměl žalovaného, že jednání odročeno nebude.6. Žalovaný se následně k jednání soudu nedostavil a soud rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o tom, že věc bude projednána bez přítomnosti žalovaného. Soud k tomuto rozhodnutí dospěl s přihlédnutím ke všem okolnostem projednávané věci, zejména vzal v úvahu, že žalovaný již o odročení jednání žádal dříve, v obou případech vždy bezprostředně před nařízeným jednáním, přičemž důvodem jeho nynější žádosti bylo tvrzení, že „jej bolí záda“. Soud vzal rovněž v úvahu, že skutkově se v projednávaném případě jedná o jednoduchý dluh ze zápůjčky, kdy žalovaný ve svém vyjádření k žalobě existenci žalovaného dluhu nepopíral, naopak uvedl, že se pokusí záležitost vyřešit s žalobkyní mimosoudně, avizoval, že dlužené finanční prostředky jsou již na cestě, a zástupce žalobce požádal o sdělení čísla účtu, na který má dluh uhradit, což však následně neučinil. Žalovaný se tak zjevně snaží vyhnout svým povinnostem a jeho žádosti o odročení jednání jsou bez řádného důvodu motivovány snahou řízení prodlužovat a rozhodnutí ve věci odsouvat. Jednáno tedy bylo v jeho nepřítomnosti.7. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil provedené důkazy jak samostatně, tak v jejich vzájemných souvislostech, soud zjistil následující podstatné skutečnosti:8. Dne 11.3.2023 zapůjčila žalobkyně žalovanému 17 000 EUR a dne 17.4.2023 zapůjčila žalobkyně žalovanému 6 000 EUR, které se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 000 EUR, nejpozději však do konce roku 2023. Dne 14.4.2023 uhradil žalovaný žalobkyni 1 000 EUR. Dne 15.9.2023 zapůjčila žalobkyně žalovanému 12 000 EUR a bylo dohodnuto, že žalovaný žalobkyni tyto finanční prostředky vrátí 22.9.2023 s navýšením o 1 000 EUR. Dne 27.9.2023 žalovaný písemně prohlásil, že veškeré finanční prostředky ve výši 35 000 EUR vrátí žalobkyni dne 9.10.2023 (zjištěno z dlužního úpisu a prohlášení žalovaného, č. l. 4 a 5). Zapůjčené finanční prostředky však žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 18.10.2023 (zjištěno z předžalobní výzvy, č. l. 6-7), přestože sliboval, že tak učiní, a to jak dopisem adresovaným zástupci žalobkyně, tak vyjádřením adresovaným soudu, kdy dokonce tvrdil, že peníze jsou již na cestě (č. l. 61 a 70-72).9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2391 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Soud vzal tedy v řízení za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce, přičemž žalobkyně žalovanému zapůjčila celkem 35 000 EUR. Mezi stranami bylo ujednáno, že žalovaný zapůjčené finanční prostředky vrátí žalobkyni spolu s úrokem ve výši 1 000 EUR, a to do 9.10.2023. Žalovaný však své povinnosti nesplnil a žalobkyni uhradil pouze 1 000 EUR. Soud proto žalobě vyhověl.13. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně proti žalovanému i právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 43 234 Kč, z odměny zástupce za 4 úkony právní služby, a to- převzetí a příprava zastoupení dne 16.10.2023 – 11 780 Kč- předžalobní výzva ze dne 18.10.2023 – 11 780 Kč- sepis žaloby ze dne 2.10.2024 – 11 860 Kč, a- účast na jednání dne 26.5.2025 – 11 820 Kčpodle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, kdy tarifní hodnota sporu je počítána pro každý úkon zvlášť při přepočtu dle kurzu CZK/EUR vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byl úkon učiněn, a dále ze 4 tzv. režijních paušálů 3 x 300 Kč a 1 x 450 Kč podle § 13 advokátního tarifu ve znění účinném v době, kdy byl úkon učiněn. Zástupce žalobkyně není plátcem DPH.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.