31 C 59/2025-43 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , jednala s žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy, načež jí poskytla finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Smlouvu však žalobkyně není schopna doložit a domáhá se proto poskytnuté částky z titulu bezdůvodného obohacení.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť účastníci nereagovali na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , zaslala žalované na bankovní účet dne , datum, částku 17 000 Kč, jako variabilní symbol je uvedeno rodné číslo žalované (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, .Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že žalovanou částku zaplatila. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.Pohledávka společnosti , právnická osoba, byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původní věřitelkou a společností , právnická osoba, . a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . žalobkyní).Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalovaná je tedy povinna vydat žalobkyni částku, kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla. Soud však žalobkyni nepřiznal nárok na zákonný úrok z prodlení, neboť v případě, že by žalobkyně smlouvu o úvěru doložila, avšak soud by tuto shledal neplatnou, neměla by žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nárok, přičemž ochranu spotřebitele dle zákona o spotřebitelském úvěru nelze obcházet žalobami založenými na jiném právním důvodu dle občanského zákoníku. Neschopnost doložit platnou úvěrovou smlouvu jde tak k tíži žalobkyně. Ze stejného důvodu soud prodloužil splatnost žalobkyni rozsudkem přiznané částky.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěch žalobkyně ve věci činil 86 % (žalované zákonné úroky z prodlení vypočítány ke dni rozhodnutí ve věci), po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 72 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době učinění úkonu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.