31 C 62/2024-148 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 565 996,25 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . dne , datum, .2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že se nachází v nepříznivé finanční situaci a na její majetek jsou vedeny exekuce, neboť se stala obětí podvodu, což je v současné době vyšetřováno , právnická osoba, . Není tedy v jejích možnostech dluh uhradit, ačkoliv předtím ani zdaleka neměla problém s hrazením svých závazků, naopak byla poctivým plátcem. Nepříznivá situace má rovněž dopad na její zdravotní stav. Dále uvedla, že nebyla při uzavírání smlouvy o úvěru řádně posuzována její úvěruschopnost a smlouvu tak považuje za neplatnou.3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. Následně byl vydán rozsudek pro uznání, který byl krajským soudem zrušen a věc byla u soudu projednána dne , datum, .4. Po provedeném dokazování zjistil soud ve věci následující skutkový stav:5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . dne , datum, Smlouvu o úvěru od Buřinky (úvěr on-line) a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované překlenovací úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 936 Kč, splatnými vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 8,45 % ročně, přičemž tuto bylo možno snížit, a pro období, ve kterém došlo ke zesplatnění úvěru, byla úroková sazba 4,85 % ročně. (Zjištěno ze Smlouvy o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, ze dne , datum, a z výpisu z účtu Úvěr od Buřinky č. , č. účtu, ).6. Žalovaná řádně splácela své závazky do splátky splatné v měsíci lednu 2023. Následně již však své závazky řádně a včas nehradila, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva dle čl. 10, odst. 10.1, písm. b) úvěrové smlouvy a ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila. Po zesplatnění úvěru proběhla ještě jedna poslední splátka dne , datum, ve výši 17 544 Kč. (Zjištěno z výpisu z účtu Úvěr od Buřinky a z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání.)7. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 565 996,25 Kč, úrokem ve výši 4,85 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná na pohledávku žalobkyně následně již ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne , datum, (zjištěno předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání).8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dne , datum, . (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání.)9. Na základě shora uvedených listin, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se právní předchůdkyní žalobkyně jako s poskytovatelkou úvěru úvěrovou smlouvu se shora popsaným obsahem, úvěr čerpala, avšak řádně nesplácela. Ostatně žalovaná výše uvedené nerozporovala, bránila se však tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neposoudila její úvěruschopnost a smlouva o úvěru je tak neplatná.10. K prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že poskytovatelka úvěru před uzavřením smlouvy ověřila, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Dále ověřila výši měsíčního příjmu žalované, který dle žádosti žalované o úvěr činil 30 000 Kč měsíčně a dle výpisů z účtu dokonce 48 741 Kč měsíčně. Dále zjistila, že dosavadní splátkové zatížení žalované činí 7 000 Kč měsíčně, přičemž žalovaná tento úvěr řádně splácí, výdaje na bydlení nevynakládá a splátku ve výši 3 936 Kč (celkem 10 936 Kč i s dosavadní splátkovou zátěží) je schopna hradit. Vycházela přitom nejen z tvrzení žalované a normativních životních nákladů, ale ze skutečné finanční situace žalované, přičemž na důkaz svých tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalované za období jednoho roku před uzavřením smlouvy o úvěru. (Zjištěno z vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti a z výpisů z účtu žalované.)11. Žalovaná při své obraně poukazovala na to, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřila povahu některých pohybů na účtu žalované, konkrétně se mělo jednat o tyto platby: dne , datum, vklad v hotovosti na účet žalované ve výši 70 000 Kč, dne , datum, odchozí platba ve výši 30 000 Kč, dne , datum, příchozí platba ve výši 295 000 Kč (z jiného účtu žalované) a tentýž den odchozí platba ve výši 380 000 Kč, dne , datum, příchozí platba od paní , jméno FO, ve výši 100 000 Kč a , datum, , kdy stejný účet odchází částka 50 000 Kč, stejně jako , datum, , kdy na tento účet odchází částka 70 000 Kč. Dále žalovaná poukázala na vklad v hotovosti ve výši 35 700 Kč ze dne , datum, , na hotovostní výběr z bankomatu ve výši 30 000 Kč dne , datum, , odchozí platbu ve výši 15 000 Kč dne , datum, , hotovostní vklad ve výši 46 000 Kč ze dne , datum, a odchozí platbu ve výši 30 000 Kč ze dne , datum, . Žalovaná uvedla, že aby byla řádně posouzena její úvěruschopnost, měla se právní předchůdkyně žalobkyně zabývat povahou těchto plateb, které se vymykají běžnému životnímu stylu, nejsou to platby za jídlo, ošacení či léky a není zřejmé, co to za platby je.12. K uvedeným platbám soud uvádí, že co se týče vkladu v hotovosti, tyto dle identifikace platby prováděla žalovaná (pod tehdejším příjmením Vopatková), stejně jako největší mimořádná příchozí platba proběhla z jejího účtu. Většina větších plateb (v řádu desetitisíců korun), na které žalovaná poukázala, proběhla více jak půl roku před uzavřením smlouvy o úvěru, nevybočovala z finančních možností žalované (soudě dle výše jejího příjmu jakož i průměrného běžného životního stylu obnášejícího příležitostné vyšší výdaje), přičemž po celý rok před uzavřením smlouvy o úvěru vykazoval účet žalované kladný zůstatek pohybující se od částky 30 389 Kč v měsíci únoru roku 2020 do 201 112 Kč v měsíci září roku 2020.13. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované. Kromě informací z dostupných databází vycházela banka z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr a především z informací z běžného účtu žalované, přičemž stabilní příjem v dostatečné výši, běžné výdaje a dlouhodobě kladný zůstatek na účtu v řádu desítek tisíc korun (běžně přesahující 100 tis. Kč), dle názoru soudu plně postačují k tomu, aby poskytovatel úvěru nenabyl důvodnou pochybnost o úvěruschopnosti žadatele o úvěr (žalované). Namítá-li žalovaná, že se poskytovatel úvěru měl i za popsaných okolností podrobněji zabývat charakterem uvedených plateb, soud toto nepovažuje za potřebné a jdoucí nad rámec přiměřené opatrnosti poskytovatele úvěru. Ostatně žalovaná v době, kdy o úvěr žádala, zjevně úvěruschopná byla, což vyplývá nejen z jejích výpisů z účtu, příjmů a výdajů, ale je to potvrzeno i jak skutečností, že následně řádně úvěr po dobu 32 měsíců řádně a včas splácela, i jejím vlastním vyjádřením, kdy sama uvedla, že do doby, kdy se dle svého tvrzení stala obětí podvodu, neměla finanční potíže a byla řádným plátcem.14. Tvrzení žalované o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně a neplatnosti smlouvy je tak za daných okolností zjevně účelové a motivované snahou vyhnout se uspokojení nároku žalobkyně na příslušenství pohledávky ve chvíli, kdy se finanční situace žalované v důsledku okolností, které nastaly až po poskytnutí úvěru v důsledku skutečností, které s úvěrem nesouvisí, výrazně zhoršila. K tomu však úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neslouží.15. Právně byla věc posouzena podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) dle něhož Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se též o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně proti žalované také právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zap