36 C 129/2025-23 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 39 775 Kč s příslušenstvím představující nárok na náhradu toho, co plnila jako náhradu za škodu způsobenou žalovaným provozem nepojištěného vozidla dne 15. 6. 2024 v 15:20 hodin v obci , adresa, . Žalovaný škodu způsobil tím, že řídil osobní automobil značky , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, , jehož je provozovatelem, a neponechal dostatečnou vzdálenost před před ním jedoucím osobním automobilem , Anonymizováno, , SPZ, , které řídil , jméno FO, , a zezadu do tohoto vozidla narazil. Jelikož k vozidlu provozovaném žalovaným nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, žalobkyně podle § 62 písm. b) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, poškozenému poskytla plnění za způsobenou škodu, tj. dne 10. 7. 2024 z garančního fondu majiteli poškozeného vozidla poskytla plnění ve výši 36 750 Kč představující totální škodu na vozidle. Předpokládané náklady na opravu poškozeného vozidla by totiž přesáhly jeho obvyklou cenu v době dopravní nehody a oprava poškození vzniklých při dané dopravní nehodě by byla s ohledem na hodnotu samotného vozidla neekonomická. Likvidace tak byla provedena formou totální náhrady škody jako rozdíl od tržní hodnoty vozidla před dopravní nehodou a po ní. Obecná cena poškozeného vozidla byla stanovena na 39 900 Kč a hodnota zbytku na 3 150 Kč. Dne 6. 8. 2024 pak uhradila smluvní odměnu ve výši 3 025 Kč svému pověřenému partnerovi – společnosti , právnická osoba, . – která pojistnou událost vyřídila - jako náklady spojené s vyřízením případu. V souvislosti s likvidací škody tedy vyplatila žalovanou částku 39 775 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně ani žalovaný nereagovali na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a soud tak jejich souhlas předpokládal.4. Po provedeném dokazování soud ve věci zjistil tento skutkový stav:5. Žalovaný jako řidič vozidla , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, , jehož byl provozovatelem, neměl ke dni 15. 6. 2024, kdy způsobil dopravní nehodu, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. V tento den pak žalovaný v 15:20 hodin v obci , adresa, tím, že neponechal dostatečnou bezpečnou vzdálenost před před ním jedoucím osobním automobilem , Anonymizováno, , SPZ, , které řídil , jméno FO, , zezadu do tohoto vozidla narazil a došlo ke střetu a hmotné škodě na vozidlech. Poškozenému majiteli vozidla , Anonymizováno, RZ , SPZ, tak vznikla škoda ve výši 36 750 Kč jako totální škoda na vozidle, která mu byla vyplacena dne 10. 7. 2024 z garančního fondu žalobkyně. Dne 6. 8. 2024 pak žalobkyně uhradila smluvní odměnu ve výši 3 025 Kč představující náklady spojené s vyřízením případu svému partnerovi – společnosti , právnická osoba, ., která pojistnou událost vyřídila.6. Žalobkyně tak za škodou způsobenou žalovaným uradila poškozeným celkem částku 39 775 Kč. Žalovaného vyzvala k plnění dopisem ze dne 3. 12. 2024, avšak žalovaný ničeho neuhradil.7. Soud s ohledem na shora uvedený skutkový stav žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 71 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výplatou plnění z garančního fondu vzniká kanceláři nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou kanceláří vyřízením případu, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, která není kryta pojištěním odpovědnosti (§ 62 písm. b).zák.č. 30/2024 Sb.) žalovaný jako provozovatel vozidla porušil povinnost stanovenou mu podle § 6 zák.č. 30/2024 Sb., kdy ke dni nehody neměl uzavřenou pojistnou smlouvu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zároveň žalovaný jako řidič provozem tohoto vozidla újmu způsobil. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení tak vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně požadovala zaplacení toliko zaplaceného soudního poplatku, který činil částku 1 592 Kč.9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.