12 C 26/2021-49 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 31. 1. 2019 jí byla postoupena pohledávka [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) za žalovaným. Dne [datum] byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] přičemž v rámci smlouvy byl sjednán pronájem přijímacího zařízení: STB KAON KCF – SA700PCO PVR HDD USB READY ([číslo]) (dále jen„ zařízení“), přičemž převzetí zařízení žalovaný potvrdil na zakázkovém listě ze dne 19. 8. 2014. Žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu za pronajaté zařízení ve výši 70 Kč měsíčně, což nečinil. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení sjednaného nájemného ve výši 41 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 20. 8. 2017, částky 240 Kč a částky 99 Kč za připojovací poplatek z vyúčtování [číslo] splatného dne 20. 9. 2017 a částky 141 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne 20. 10. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně porušil své platební povinnosti, odstoupil právní předchůdce dopisem ze dne 18. 10. 2017 od smlouvy, přičemž v souladu s ust. čl. 7. Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] byl žalovaný povinen vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy nepoškozené a funkční zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svoji povinnost porušil, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Naopak žalobkyně v řízení žádným relevantním způsobem neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému předal jím specifikované zařízení, a to STB KAON KCF – SA700PCO PVR HDD USB READY ([číslo]). Pokud žalobkyně prokazovala tuto skutečnost zakázkovým listem ze dne [datum], vyplývá z této listiny pouze skutečnost, že byl dodán koax kabel a e konektor (v kolonce označené jako„ materiál + provedené úkony“), přičemž z čárových kódů vylepených na okraji této listiny žádným způsobem nevyplývá, že by bylo žalovanému předáno zařízení, které je identifikováno těmito kódy. Žádný jiný důkaz žalobkyně k prokázání předání předmětného zařízení nenabídla, přičemž svojí neúčastí na jednání se připravila o možnost poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“). Soud tak žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, když žalobkyně neprokázala předání shora specifikovaného zařízení, tedy žalobkyně se nemohla důvodně domáhat ani ceny za pronájem zařízení, ani smluvní pokuty za prodlení s vrácením zařízení po ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že by došlo k připojení žalovaného ke službám elektronických komunikací, za něž se domáhala zaplacení tzv. připojovacího poplatku. Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Náhrada nákladů by tedy měla připadnout žalovanému, na jehož straně soud jejich vznik neshledal.