10 C 332/2024-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně uzavřela dne 17. 7. 2019 se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , číslo, , na základě které dodávala žalované plyn a distribuční služby na adresu , adresa, , , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala dodávku plynu za období 2. 8. 2023 – 17. 10. 2023, fakturou č. , hodnota, , se splatností 6. 11. 2023, v níž vyčíslil nedoplatek ve výši 1 706,81 Kč. Žalobkyně vyúčtovala dodávku plynu za období 3. 9. 2022 – 1. 8. 2023, fakturou č. , hodnota, , se splatností 9. 10. 2023, v níž vyčíslil nedoplatek ve výši 62 277,46 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala poplatky za upomínky ve výši 3 x 240 Kč, které jsou požadovány na základě , právnická osoba, podmínek dodávky plynu.2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela dne 17. 7. 2019 se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , číslo, , na základě které dodávala žalované plyn a distribuční služby na adresu , adresa, , , adresa, , , Anonymizováno, . Žalobkyně vyúčtovala dodávku plynu za období 2. 8. 2023 – 17. 10. 2023, fakturou č. , hodnota, , se splatností 6. 11. 2023 s nedoplatkem ve výši 1 706,81 Kč. Žalobkyně vyúčtovala dodávku plynu za období 3. 9. 2022 – 1. 8. 2023, fakturou č. , hodnota, , se splatností 9. 10. 2023 s nedoplatkem ve výši 62 277,46 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala poplatky za upomínky ze dne 13. 10. 2023, ze dne 3. 7. 2023 a ze dne 2. 5. 2023 ve výši 3 x 240 Kč, které jsou požadovány na základě , právnická osoba, podmínek dodávky plynu. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky za dodávky plynu, elektřiny a upomínek, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala hodnotu dodaných komodit, stejně tak nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnila. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou ze dne 22. 4. 2024.4. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou.5. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. a § 72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalované elektřinu a plyn při současné povinnosti žalované hradit jejich cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalobkyně má dále nárok na žalovanou nezaplacené upomínky, jejichž placení bylo sjednáno smlouvou. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 2 589 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta ve výši 3 700 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby ve výši 11 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.