11 C 306/2020-370 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 562 tis. Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu škody vzniklé na jeho vozidle , Anonymizováno, . zn. , SPZ, , v důsledku dopravní nehody, k níž došlo dne , datum, na silnici č. , hodnota, v katastru obce , adresa, a která byla způsobena chybně provedeným odbočovacím manévrem vozidla ve vlastnictví žalovaného (traktor zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, ). Podle žalobce vozidlo žalovaného nesignalizovalo změnu směru jízdy při odbočování vlevo na úsek mimo pozemní komunikaci.2. Žalovaný naopak namítal zapnutí signalizace změny směru jízdy ze strany řidiče traktoru a řádné provedení odbočovacího manévru s tím, že dopravní nehoda byla způsobena riskantní jízdou samotného žalobce a porušením jeho dalších povinností dle § 17 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).3. Vedlejší účastnice, která do řízení vstoupila ve fázi nového projednávání věci po zrušení původního rozsudku odvolacím soudem, nad rámec dosavadní obrany žalovaného své námitky směřovala především k identifikace jednotlivých nedostatků odborného vyjádření společnosti , právnická osoba, ., kterým byla stanovena obvyklá cena vozidla žalobce k datu škodní události, byť toto odborné vyjádření měla za znalecký posudek.4. Nebylo mezi stranami sporu o tom, že žalobce byl v době dopravní nehody vlastníkem shora uvedeného vozidla zn. , Anonymizováno, a žalovaným vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného traktoru, kdy toto navíc vyplývá rovněž z doložené pojistky Generali Pojišťovna a.s. z dubna 2017 či z kopie technického průkazu zvláštního motorového vozidla.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z úředních záznamů o podání vysvětlení před Policií ČR ze dne , datum, i z účastnické výpovědi žalobce i výpovědi svědka , adresa, lze dovodit toliko zásadně odlišný pohled na otázku přítomnosti či absence signalizace změny směru jízdy ze strany svědka , adresa, jako řidiče traktoru, jinak obecnou shodu na těch fázích průběhu nehodového děje, které nejsou z hlediska uplatněného nároku podstatné. Přesto lze z podaného vysvětlení řidiče , adresa, vytěžit sdělení, že odbočovací manévr zahájil v tom okamžiku, kdy ve zpětném zrcátku zkontroloval pozici vozidla žalobce ve vzdálenosti nejméně 200 metrů, přičemž k nárazu došlo ve chvíli, kdy byl traktor natočen v protisměrné části vozovky. Zatímco při podání vysvětlení na Policii ČR uvádí svědek , adresa, , že již 100 metrů před odbočkou (na pole) zapnul levý ukazatel změny směru jízdy, v rámci své výpovědi před soudem uvedl, že směrové světlo zapnul bezprostředně před zahájením odbočovacího manévru. To vše v situaci, kdy sám udává (v rámci vysvětlení) poměrně nízkou rychlost 40 km/hodinu. Konečně pak svědek , adresa, uvedl, že v okamžiku nárazu byl předními koly traktoru již na krajnici a žalobce je mohl předjet zprava (rovně ve svém směru jízdy). Naopak žalobce své výpovědi akcentoval plynulost svého předjížděcího manévru za prvým předjíždějícím vozidlem s tím, že traktor neměl zapnuté směrové světlo (v rámci výpovědi), resp. žalobce signalizaci změny směru jízdy neviděl (v rámci vysvětlení před Policií ČR). Bezprostřední ponehodový stav je zachycen v potvrzení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě ze dne , datum, , včetně doložené fotodokumentace a plánku z místa dopravní nehody, kdy v tomto ohledu nebylo mezi stranami sporu, přičemž celá dokumentace byla předmětem důkladného znaleckého posouzení.6. Posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, byla určena technicky přijatelná střetová rychlost traktoru 15 km/hod. a střetová rychlost vozidla , Anonymizováno, 90 km/hod. s tím, že v okamžiku střetu již vozidlo zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, brzdí. Za technicky přijatelné místo střetu označil znalec bod v rovině VBM (tj. výchozí bod měření, k němuž se stanoví vzdálenosti jednotlivých stop a objektů v místě dopravní nehody, v tomto případě bližší betonová propust vjezdu na pole) a cca 2 metry vpravo od roviny z pohledu směru jízdy vozidel, přičemž průběh postřetového pohybu v provedené simulaci s přijatelnou přesností koresponduje s dokumentovaným poškozením vozidel i jejich konečnými polohami. Ze simulace předstřetového pohybu v době 1,3 s před střetem se vozidlo , Anonymizováno, nachází cca 35,6 m před místem střetu, celým objemem v protisměrném jízdním pruhu a má okamžitou rychlost cca 100 km/hod., zatímco traktor se nachází cca 7,1 m před místem střetu a má okamžitou rychlost cca 24 km/hod. Ze simulace předstřetového pohybu je dále zřejmé, že za předpokladu plynulého příčného předjíždění zahájilo vozidlo , Anonymizováno, předjížděcí manévr již v čase , právnická osoba, s před střetem, v rychlosti cca 100 km/hod. a ve vzdálenosti cca 91,1 m před místem střetu. Určená rychlost vozidla zn. Volva podle znalce koresponduje s existencí podnětu pro reakci v podobě zahájení oblouku odbočování traktorem. V závěrech posudku je pak konstatován jednoznačný závěr, že ke vzájemnému střetu obou vozidel došlo poté, co řidič traktoru zahájil oblouk odbočovacího manévru v době, kdy již byl předjížděn vozidlem žalobce. Tento závěr pak znalec označil za jediný jednoznačný technicky přijatelný závěr o příčině vzniku dopravní nehody. Lze jen dodat, že závěry znaleckého posudku soud považoval za komplexní a logickým způsobem odůvodněné, ani žádná ze stran pak vůči závěrům posudku žádné námitky nevznesla. Z toho důvodu také soud nepovažoval za nutné ústní podání posudku, který je vyčerpávajícím způsobem odůvodněn a má dominantně technickou povahu.7. Obvyklá cena vozidla zn. , Anonymizováno, před nehodou byla stanovena na částku 562 tis. Kč odborným vyjádřením společnosti , právnická osoba, ., jehož závěry žalovaná strana v době do vyhlášení původního rozsudku žádným způsobem nezpochybnila, tudíž soud neměl důvodů z jeho závěrů nevycházet (obecnou cenu vozidla je schopen pravidelně stanovit každý průměrný prodejce vozidel). Podle odborného vyjádření , jméno FO, ze dne , datum, , opět nikým nezpochybněného, došlo při předmětné dopravní nehodě k tzv. totální škodě na vozidle a jeho výsledná minimální hodnota je rovna nákladům na vytěžení náhradních dílů a likvidaci vozidla, tj. je nulová. V obou případech jde o odborná vyjádření, jak nalézací soud opakovaně zdůraznil již v původním rozsudku (bod 7. odůvodnění).8. Dopisem ze dne 20. 5. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím své zástupkyně žalovaného k náhradě škody vzniklé na vozidle zn. , Anonymizováno, , vč. škod souvisejících, na což reagoval zástupce žalovaného odmítnutím požadavku žalobce a uplatněním vlastního nároku na náhradu škody, a to dopisem ze dne , datum, .9. S výjimkou fotodokumentace žádná ze stran nenavrhla k důkazu žádnou část přestupkového spisu Policie ČR, resp. , právnická osoba, v , Anonymizováno, , byť na tuto možnost byly obě strany při jednání soudem výslovně upozorněny. Z uvedeného spisového materiálu tak lze konstatovat pouze tolik, že věc byla po provedeném šetření Policie ČR i , právnická osoba, v Chebu odložena s tím, že nelze určit, který z obou účastníků předmětné nehody porušil dopravní předpisy a nehodu zavinil.10. Z hlediska řešení věci nutno konstatovat, že provedeným dokazování se nepodařilo zjistit (obdobně jako tomu bylo v předchozím přestupkovém řízení, kde došlo k odložení věci), zda odbočující traktor žalovaného a koneckonců i vozidlo žalobce signalizovalo změnu směru jízdy, kdy v tomto směru se výpovědi obou řidičů (žalobce a svědka , adresa, ) podle očekávání rozcházejí, neexistuje záznam z palubní kamery některého z vozidel, není k dispozici ani jiný (nezúčastněný) svědek samotného nehodového děje. Lze jen dodat, že tuto (spornou) otázku by nevyřešil ani výslech policisty provádějícího šetření předmětné dopravní nehody (nprap. , jméno FO, ), neboť ani ten nebyl samotnému nehodovému ději přítomen a sám již byl pouze ex post konfrontován s rozdílnými skutkovými verzemi obou řidičů. Žádné světlo by do věci nevneslo ani objasnění tvrzení žalovaného o funkční signalizaci směrovky po opětovném připojení baterie, neboť i kdyby šlo o technicky přijatelný děj, nebylo by nikdy možno vyloučit variantu zapnutí směrového světla teprve po nehodě nebo v průběhu (tj. beztak opožděně) odbočovacího manévru při pohybu volantem. Dokonce i varianta zapnutí směrového světla bezprostředně před zahájením odbočovacího oblouku, jak ji lze někdy v provozu registrovat, je variantou opožděnou. Vzhledem k tomu, že i sama žalovaná strana považovala tento výslech za nadbytečný, jej soud z důvodů výše uvedených zamítl.11. V řízení nebylo prokázáno, že by ukazatel změny směru jízdy (směrové světlo) byl na traktoru umístěn způsobem, při kterém by nebyl viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu (byl by zakryt výstražným trojúhelníkem pomalu jedoucího vozidla), kdy fotografie pořízené bezprostředně po dopravní nehodě očividně zachycují traktor v nepřirozeném sklonu způsobeném odtržením