14 C 130/2019-314 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se původní žalobce domáhal určení, že je zákonným dědicem zůstavitele , Jméno zůstevitele, . K podání žaloby byl odkázán usnesení vydaným notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. , Anonymizováno, v pozůstalostním řízení, když zůstavitel nezanechal závěť, jako dědici ze zákona v druhé třídě dědiců jsou povoláni manželka a otec zůstavitele, kdy ani jeden dědictví neodmítl. Žalobce v pozůstalostním řízení uplatnil podáním ze dne , datum, a , datum, své dědické právo jako osoba, se kterou žil zůstavitel nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti. Pozůstalá manželka jeho dědické právo nezpochybnila, pozůstalý otec ano. Žalobce byl odkázán k podání žaloby ve lhůtě 3 měsíců od právní moci usnesení č.j. , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . V žalobě žalobce tvrdí, že je dlouholetým přítelem zůstavitele a poté, co zůstavitel velice vážně onemocněl, on se přestěhoval z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, k zůstaviteli a více než rok před jeho smrtí s ním a jeho manželkou žil ve společné domácnosti a pomáhal s péčí o zůstavitele, neboť manželka by veškerou péči o manžela při svém zaměstnání nezvládala. Ke své osobě pak v žalobě uvedl, že zůstaviteli suploval otce, byl mu na svatbě. K prokázání svých tvrzení navrhl výslech žalované pozůstalé manželky a svědků.2. Původně žalovaná , Jméno žalobkyně, nárok uplatněný v žalobě uznala, kdy nárok žalobce nezpochybnila ani v pozůstalostním řízení. Na základě usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, původně žalovaná , tituly před jménem, , jméno FO, nastoupila na místo žalobkyně, neboť původní žalobce , jméno FO, dne , datum, zemřel a ona je jeho procesním nástupcem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , kdy odvolání i dovolání žalovaného nebylo úspěšné.3. Žalovaný , Jméno žalovaného, nárok žalobce neuznává a to z následujících důvodů. S žalobcem se setkal na pohřbu syna a žalobce (myšleno původní žalobce , jméno FO, ) se nezmínil, že by synovi jakkoliv pomáhal, naopak děkoval žalovanému za pomoc zůstavitele jemu. Žalobce se na pohřbu nezmínil před žalovaným, že by bydlel se zůstavitelem ve společné domácnosti, ale sdělil mu, že zůstavitel za něj uhradil dluhy a on mu převedl do vlastnictví byt v , Anonymizováno, . Žalovaný dále namítal, že se žalobce mohl přihlásit do dědického řízení hned po smrti zůstavitele a ne až téměř po roce. Manželka zůstavitele do protokolu o předběžném šetření ani při dalších jednáních u notářky žalobce neuvedla jako osobu, která s ní a zůstavitelem žila ve společné domácnosti. Žalovaný se domnívá, že tvrzení žalobce je účelové, po dohodě s pozůstalou manželkou žalobce vstoupil do řízení v okamžiku, kdy on nepřistoupil na manželkou navržené vypořádání dědictví. Zůstavitel nebyl odkázán na každodenní pomoc jiných osob, sestry zůstavitele ho navštěvovaly a nikdy se nezmínily, že v jeho domácnosti žije pan , jméno FO, . Žalovaný navrhl svědecké výslechy svých dcer. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a v rozporu s dobrými mravy. Pokud by jeho syn chtěl, aby dědila jen jeho manželka, pořídil by závěť. Protože tak neučinil, chtěl, aby dědil i žalovaný, případně po něm jeho dcery či jejich děti. Žalobu navrhl zamítnout v celém rozsahu.4. Rozsudek , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, byl usnesením KS , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud uložil soudu prvního stupně zjistit, zda žalobu skutečně podal žalobce , jméno FO, a pokud ano, zda jsou splněné podmínky pro to, aby původní žalobce mohl být dědicem zůstavitele, tedy naplněné zákonné předpoklady podle § 1636 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) a judikatury k původním ustanovením k § 115 a 474 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (občanský zákoník), která je použitelná i nyní.5. Soud v rámci nového dokazování zopakoval obsah dosud provedených důkazů, nově provedl k důkazu úmrtní list původního žalobce, vyslechl , tituly před jménem, , jméno FO, , nyní v pozici žalobkyně, jako svědkyni vyslechl sestru zůstavitele , jméno FO, . Provedl důkaz fotografiemi. Ze spisu , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, provedl důkaz závětí původního žalobce , jméno FO, , která byla pořízena formou notářského zápisu , Anonymizováno, dne , datum, a odvolána formou notářského zápisu ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Dále původní žalobce pořídil , datum, rukou psanou závěť, kterou povolal za jedinou dědičku svého majetku , Jméno žalobkyně, . Na základě usnesení č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo potvrzeno , Jméno žalobkyně, jako závětní dědičce nabytí dědictví po , jméno FO, .6. Žaloba byla podána včas v tříměsíční lhůtě od právní moci usnesení č.j. , Anonymizováno, . Žaloba byla psána na počítači, je podepsána žalobcem panem , jméno FO, . Soud nemohl provést výslech původního žalobce, k otázce, zda žalobu psal a podal ji, případně, zda o jejím podání věděl, neboť žalobce zemřel. Nicméně podpis za na žalobě je podobný podpisu na zpátečním lístku na výzvu k zaplacení soudního poplatku, kdy výzva byla doručena žalobci do , adresa, . Žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém účastnickém výslechu (č. l. 287) uvedla, že pan , jméno FO, , když se v průběhu dědického řízení dozvěděl, že by mohl být dědicem, sám se přihlásil do dědického řízení. Poté, co v dědickém řízení ona souhlasila s tím, aby byl dědicem i pan , jméno FO, a žalovaný nesouhlasil, pak pan , jméno FO, podal žalobu. Tuto skutečnost, že žalobu podal, jí oznámil. Nijak ho k podání žaloby nenutila, byla to jeho svobodná vůle. Žalobkyně mu se sepisem žaloby nepomáhala, odůvodnila to tím, že nemá právní vzdělání. Patrně pan , jméno FO, požádal někoho jiného. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že žalobu podal skutečně původní žalobce, neboť on sám ručně psaným podáním se přihlásil do pozůstalostního řízení, kdy nejdříve žádal od notářky informace, zda by mohl být také dědicem a když byl notářkou informován, za jakých okolností by mohl být dědicem, sám se do něj svým opět ručně psaným prohlášením přihlásil. Po vydání usnesení, kterým notářka původního žalobce odkázala k podání žaloby pak následovalo ve stanovené lhůtě podání žaloby, která byla řádně podepsaná původním žalobcem. Naopak se nepodařilo prokázat, že žalobu podal za žalobce někdo jiný, třeba druhá dědička, nyní žalobkyně.7. Dál se soud v dokazování zaměřil na to, zda jsou splněné podmínky § 1636 OZ, kdy ve druhé třídě dědiců nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele.8. Podle rozhodnutí 21 Cdo 436/2001 a dalších judikátů (např. 21 Cdo 2013/2009, 21 Cdo 3233/2009) je společná domácnost soužití dvou a více fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti, jako by byla člen rodiny, tzn. musí mít k zůstaviteli vztah podobný rodinnému, vztah účastníků je trvalý a vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost například obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti anebo byla odkázána na zůstavitele. Soužití je trvalé jen tehdy, jestliže objektivně zjistitelné okolnosti svědčí o úmyslu osob založit a vést takové soužití, a to nikoliv na přechodnou dobu. Při společném uhrazování nákladů na potřeby domácnosti není nutné, aby všichni přispívali finančně nebo stejnou měrou. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech (nepostačují občasné návštěvy); výjimka z tohoto pravidla je možná jen tehdy, jde-li o dočasný a přechodný pobyt jinde z důvodu léčení, návštěvy příbuzných nebo výkonu povolání. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen takové trvalé a skutečné soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy.9. Soud po provedeném dokazování má z listinných důkazů a to spisu sp. zn. , Anonymizováno, o pozůstalostním řízení po , tituly před jménem, , jméno FO, za prokázané, že zůstavitel zemřel dne , datum, . Při předběžném šetření dne , datum, (č. l. 87) ani při jednání dne , datum, (č. l. 150) nebyl žalobce jako osoba žijící ve společné domácnosti zůstavitele a jeho manželky uveden. Žalobce se do pozůstalostního řízení přihlásil svým podáním ze dne , datum, , které bylo notářce doručeno , datum, (č. l. 163). Žalovaná jeho nárok uznala, žalovaný nikoliv. Ve své přihlášce za dědice žalobce uvádí, že je dlouholetým přítelem zůstavitele , Jméno zůstevitele, a od vypuknutí j