ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2024:15.C.222.2023.1 Datum: 2024-12-04 Předmět: o 92 900 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 565 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o dílo""smlouva o půjčce"]
O co šlo: o 92 900 Kč s přísl. (["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 565 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 31. července 2023, se žalobce domáhal po žalované zaplacení 92 900 Kč, jakožto nevrácené půjčky v částkách 15 000 Kč ze dne 25. ledna 2021, 25 000 Kč ze dne 2. února 2021, 40 000 Kč ze dne 11. února 2021 a 10 000 Kč bez uvedení data a cen 1 270 Kč za servis vozidla ze dne 8. března 2021, 850 Kč za výměnu předních ložisek vozidla a 780 Kč za výměnu předních pružin na vozidle. Splatnost půjček měla být sjednána do konce roku 2022. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalované se žalobce dále domáhal zaplacení uvedeného úroku z prodlení.Žalovaná nárok žalobce neuznala. Uvedla, že veškeré provedené servisy a opravy vozidla řádně zaplatila a nebylo ji známo, že by měla vůči žalobci v této souvislosti nesplněné finanční závazky. Stejně tak opřela, že by žalobci nevrátila žalované peníze.S ohledem na nedostatek skutkových tvrzení, spočívající v neúplné specifikaci provedených servisních prací co do jejich podrobnějšího popisu, důvodu a termínu provedení a zejména způsobu stanovení ceny a pro neoznačení důkazu k prokázání tvrzení o žalovaných zápůjčkách byla žaloba na zaplacení jistiny výrokem I. zamítnuta. Pro úplnost je nutné uvést, že tyto nedostatky nebyly odstraněny přes výzvu soudu činěnou ve smyslu § 118a/1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) a poučení ve smyslu § 118b odst. 1 téhož zákona, ani v soudem stanovené lhůtě. V žalobě označené písemné důkazy totiž byly soukromými písemnostmi žalobce, u nichž správnost jejich obsahu nebyla potvrzována žalovanou. Ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) je tedy nebylo možné proti žalované použít.Protože nebylo zjištěno prodlení žalované s placením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšná žalovaná se práva na tuto náhradu vzdala.