15 C 436/2023-69 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobce uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 21. prosince 2023, na vrácení zápůjčky 400 000 Kč se zaplacením úroku z prodlení. Podle žalobce byla mezi účastníky sjednána smlouva o uvedené zápůjčce s povinností žalované ji vrátit do konce ledna 2023. To však žalovaná nesplnila, a proto žalobce dále žádal úrok z prodlení v zákonné výši od 1. února 2023 z celé zápůjčky.Žalovaná potvrdila poskytnutí zápůjčky v uvedené výši. Nesouhlasila však s tvrzením o ujednané lhůtě pro její vrácení. Podle žalované naopak nebyla lhůta sjednána s tím, že povinnost vrátit zápůjčku bude záviset na její finanční situaci. Žalobci proto přísluší úrok z prodlení teprve od 13. prosince 2023, kdy marně uplynula lhůta po výpovědi smlouvy o zápůjčce, za kterou považovala dopis zástupce žalobce ze dne 30. října 2023.V průběhu řízení pak žalobce postupně vzal žalobu zpět, nakonec ohledně celé žalované jistiny. Trval však na zaplacení úroku z prodlení, který kapitalizoval (podle postupného splácení jistiny) za dobu od 1. února 2023 do 18. dubna 2024 z částky 400 tis. Kč ve výši 72 657,53 Kč, za dobu od 19. dubna do 25. června 2024 z částky 300 tis. Kč ve výši 8 260,27 Kč a za dobu 26. června do 26. srpna 2024 z částky 200 tis. kč ve výši 5 013,70 Kč, celkem tedy ve výši 85 931,50 Kč. Splácení těchto částek žalovaná potvrzovala svými písemnými podáními.Usneseními ze dne 15. května a 19. srpna tr. proto soud řízení částečně zastavil ohledně žalované jistiny v části 200 tis. Kč. Protože k poslednímu zpětvzetí žaloby ohledně jistiny 200 tis. Kč došlo teprve v den jednání, zastavil soud řízení také v tomto rozsahu výrokem II. tohoto rozhodnutí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“).Po dokazování soud zjistil, že žalobce současně s poskytnutím uváděné zápůjčky oznámil žalované, že očekává její vrácení do konce ledna 2023. Jiné zjištění o ujednání splatnosti zápůjčky provedeno nebylo, neboť žalovaná v této souvislosti neoznačila žádný důkaz.Mezi účastníky došlo k ujednání o zápůjčce, jehož režim se řídí ustanovením § 2390 a násl. zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Soud nezjistil, že by smlouva byla sjednána jinak, než bankovním převodem zapůjčovaných peněž na účet žalované. Jde totiž o reálný kontrakt, který vzniká teprve samotným přenecháním zastupitelné věci (viz § 2390 OZ). Při něm žalobce oznámil žalované důležitou podmínku zápůjčky, a to čas vrácení. Protože žalovaná neoznačila žádný důkaz k prokázání tvrzení o jiném jednání a netvrdila ani, že by se jednání uskutečnilo jinak, nebo, že by kontraktace byla ujednána předem (smlouva o smlouvě budoucí) vycházel soud z toho, že jde o jednání vůči nepřítomné osobě ve smyslu § 570 a násl. OZ, a to návrh na uzavření smlouvy podle § 1731 a násl. OZ. Pokud tedy žalovaná s návrhem žalobce na poskytnutí zapůjčovaných peněz nesouhlasila, neměla zápůjčku bez dalšího takto přijmout. Byla povinna buď peníze žalobci vrátit, aby se bez právního důvodu neobohatila, anebo měla žalobci navrhnout jiné znění smlouvy (§ 1740 odst. 2 OZ). Přijetím zápůjčky (tedy peněz s ohledem na reálný charakter závazku) byla smlouva uzavřena ve znění navrhovaném žalobcem, tedy včetně lhůty pro vrácení zápůjčky. Případný právní omyl žalované nemůže na posouzení věci nic změnit.Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním tohoto peněžitého dluhu (§§ 1968 a 1970 OZ), má žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení z částky za dobu, ohledně níž k prodlení došlo podle § 1970 odst. 2 OZ, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrokem I. proto soud žalobě v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí vyhověl. Lhůta pro placení byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšnému žalobci, který nezavinil ani částečné zastavení řízení, právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jeho práva před soudem.Žalobce vynaložil (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v části 11 955 Kč, která nebude vrácena v souladu s § 137 OSŘ; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis žaloby a 3. vyjádření se k odporu) po 9 900 Kč, za dna úkony právní služby (4. a 5. sepis částečného zpětvzetí ze dne 10. května a 15. srpna tr.) po 5 100 Kč, za jeden úkon právní služby (6. sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 2. září tr.) v částce 9 100 Kč, za jeden úkon právní služby (7. účast na jednání před soudem) v částce 4 540 Kč a za jeden úkon právní služby (8. sepis výzvy k placení před podáním žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) v částce 4 950 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu, tj. v součtu 58 490 Kč; Provozní výdaje tohoto zástupce v paušální výši za uvedené úkony právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, a to v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu České republiky, tentokráte například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, tj. v součtu 2 400 Kč; Náhradu 1 400 Kč za promeškaný čas strávený zástupcem žalobce cestou ze svého sídla k jednání před soudem, která odpovídá § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001 (zveřejněno na www.nsoud.cz); Hotový výdaj 3 877,86 Kč podle § 137 odst. 1 OSŘ za cestu zástupce žalobce k tomuto jednání osobním motorovým vozidlem, která odpovídá § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 6 l BA95 na 100 km na trase 492 km dlouhé a podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb.; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.Celkem se jedná o částku 92 019 Kč. O splatnosti k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.