15 C 76/2024-57 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. prosince 2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 4. března tr., na zaplacení 13 628,93 Kč jakožto nedoplatku pohledávky složené z nevráceného úvěru 11 828,93 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a poplatků 1 800 Kč s úrokem v poměru 21,99 % z nevráceného úvěru za období od 19. září 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši z nevráceného úvěru za období od 15. listopadu 2022 do zaplacení, který kapitalizovala do 21. března 2023 v částce 753,30 Kč. Podle žalobkyně měla žalovaná sjednat s právním předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, .., IČO , IČO, , (dále jen „banka“) smlouvu o bankovních produktech a službách. Podle této smlouvy se banka zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet č. , č. účtu, a provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalované a poskytnout žalované kontokorentní úvěr , název, , díky němuž mohla žalovaná přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu. Žalovaná se pak zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě a dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit úvěru. Žalovaná svou povinnost nesplnila zejména tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Banka proto využila svého práva a převedla dne 15. listopadu 2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu/úvěru 11 828,93 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, , a to za účelem jeho uhrazení žalovanou. Žalovaná však ani poté dlužnou částku nesplatila. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a prohlásila v úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 21. března 2023. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalované se žalobkyně dále domáhala zaplacení poplatků za upomínání po 600 Kč ze dne 2. a 30. ledna 2023 a ze dne 28. února 2023 a uvedeného úroku z prodlení z nevráceného úvěru. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně odůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou měla uzavřít dne , datum, s bankou, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny.2. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalované ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 30. října tr. K jednání se nedostavila žádná z účastnic, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.4. Protože žalovaná neuznala žalovaný nárok, neučinila nesporným skutková tvrzení žalobkyně, ani nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a protože elektronický platební rozkaz, jímž bylo původně žalobě zdejším soudem vyhověno, byl jako nepravomocný zrušen usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. EPR , číslo jednací, , bylo nezbytné prokázat skutečnosti, tvrzené žalobkyní. Ustanovení § 79 odst. 1 a § 120 OSŘ totiž ukládá účastníkům povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud nemůže před právním hodnocením vycházet jen ze skutkových tvrzení jednoho z účastníků občanského soudního řízení, pokud k tomu nejsou splněny zvláštní zákonem předepsané podmínky.5. Obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz). Ohledně významu procesní pasivity žalovaného lze také odkázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. 33 Cdo 35/2007. Nesplnění důkazní povinnosti pak sebou nese zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene.6. Žalobní tvrzení ve spojení s důkazními návrhy trpěly níže uvedenými nedostatky, pro které soud neuvěřil popisu skutkového děje podaného žalobkyní a byl proto nucen žalobu zamítnout.7. Předně žalobkyně nijak nevysvětlila důvod, pro který byl žalován také poměrný úrok 21,99 %. Tedy zda snad byla právě tato úroková sazba s bankou či žalobkyní sjednána, nebo se mělo jednat o obvyklý úrok. Nebylo tak zřejmé, z čeho by měla vyplývat tato žalovaná povinnost.8. K , název, žalobkyně pouze uvedla, že žalovanou tížili smluvní povinnosti k bance ohledně dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a nepřekročení povoleného limitu. Mezi povinnosti žalované tedy zřejmě nepatřilo splácení úvěru. Přesto bylo právě nesplácení jedním z důvodů, pro který měla banka prohlásit úvěr za ihned splatný. Druhým důvodem mělo být překročení sjednané výše úvěrového limitu. Žalobkyně přitom neuvedla, jaký limit měl být pro žalovanou sjednán a kdy a jakým způsobem jej měla překročit. Tyto skutečnosti jsou ovšem zásadní pro právní posouzení žalovaného nároku na zaplacení 11 828,93 Kč a úroku z prodlení. Právní důvod, ale i splatnost příslušné částky a možnost jejího úročení se budou odvíjet od toho, zda jde o povinnost vrátit úvěr (resp. částku poskytnutou bankou při vedení účtu nad kladný zůstatek) a sjednané splácení (vrácení) a možnost úročení, nebo povinnost vydat obohacení získané bez právního důvodu (nad limit úvěru) k výzvě ochuzeného. S tím pak souvisí možné právní posouzení splatnosti příslušné pohledávky. Zatímco u úvěru je zpravidla sjednána, u povinnosti vydat bezdůvodné obohacení závisí na výzvě věřitele. K poznání, resp. zjištění potřebných skutečností nad rámec žalobních tvrzení nepomohlo ani dokazování.9. Při dokazování soud zjistil, že samotná smlouva z , datum, o vedení účtu a možnosti získat jeho prostřednictvím peníze nad kladný zůstatek je zřejmě vlastnoručně podepsána žalovanou, resp. při specifikaci, že jde o elektronický podpis lze usoudit na biometrický elektronický podpis žalované na tomto dokumentu. Naproti tomu dispozice ke smlouvě datované dnem , datum, biometrický podpis žalované neobsahují. Namísto něj je zmínka o podepsání PINem, tedy zřejmě alfanumerickým znakem, který na dokument měla vložit žalovaná. Zda se tak ovšem skutečně stalo, tedy zda měla žalovaná k dispozici unikátní řadu těchto znaků a přiřadila je k uvedenému elektronickému dokumentu, soud z označených důkazů nezjistil, nebo zjistit nemohl, když ostatní důkazní prostředky (tedy mimo písemné smlouvy a dispozic) prokazovaly jiné skutečnosti. Neprokázán tak zůstal základ ujednání banky a žalované, z nějž žalobkyně dovozovala své nároky na zaplacení žalované jistiny.10. Ani výpisy z účtů neprokazovaly (a ani nedoplňovaly tvrzení o) přečerpání povoleného limitu , název, . Výpisy nezaznamenaly žádné peněžní obraty provedené žalovanou. Výpis z běžného účtu obsahoval jen údaje o odepsání 200 Kč za oznámení zrušení , název, , pojištění 99 Kč a úroku z nepovoleného debetu, aniž by bylo z žalobních tvrzení vůbec zřejmé, zda byla žalovaná povinna tyto částky bance platit. Konečná odepsaná částka 11 828,93 Kč nijak (za žalobkyni) nevysvětluje, jak k ní banka dospěla.11. Již z těchto důvodů tedy nebylo zřejmé, jakou částku žalovaná mohla ze svého účtu u banky získat nad rámec svých prostředků tam vložených a jak a kdy tyto peníze od banky získala a zda, a pokud ano jak a kdy, se měla zavázat je bance vrátit.12. Pochybnosti měl soud ovšem i ohledně tvrzení o postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni. Smlouva banky se žalovanou, ale ani dispozice, nebyly označeny číslem, jež se objevilo v příloze č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek a v oznámení banky o postoupení pohledávek. Oznámení banky odkazuje na dvě smlouvy se žalovanou s různými čísly, z nichž jedno je shodné s číslem smlouvy v seznamu postupovaných pohledávek. Podstatné je ovšem to, že takto nelze ztotožnit postupované pohledávky (zjevně z více smluv) s pohledávkami za smlouvy z , datum, , tedy s žalovanými pohledávkami. Z tohoto důvodu soud nezjistil skutečnosti, z nichž žalobkyně dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci.13. Vzhledem k uvedenému soud pro nesplnění povinnosti tvrzení (výše flexikreditu, úrok a poskytnutí úvěru nebo přečerpání účtu) a nesplnění důkazní povinnosti (samotné přečerpání či poskytnutí peněz a postoupení pohledávek) výrokem I. zamítl žalobu na placení 11 828,93 Kč s úrokem 21,99 %. Nebylo-li zjištěno prodlení s placením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 zákona č.