16 C 250/2024-22 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částky s příslušenstvím uvedené v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o úvěru, a to dne 17. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, a dne 2. 3. 2022 smlouvu o úvěru č. , číslo, . Na základě prvé uvedené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 17 118 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 817 Kč, odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 851 Kč, to vše v pravidelných 65týdenních splátkách po 495 Kč. Žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy, když sjednané splátky nehradil řádně a včas, na svém dluhu uhradil částku v souhrnné výši 9 295 Kč. Na základě druhé uvedené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 33 153 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 26 031Kč, odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 622 Kč, to vše v pravidelných 21měsíčních splátkách po 2 865 Kč. Žalovaný opět nedostál své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy, sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na svém dluhu uhradil pouze částku 655 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, s datem účinnosti k témuž dni, byly pohledávky za žalovaným vyplývající z předmětných smluv postoupeny žalobkyni. Žalovaný dlužné částky ani přes předžalobní výzvu nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 17. 12. 2021 bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , zavázala poskytnout žalovanému v den podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 15 168 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 9 817 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, odměny za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč a za službu doplňkové pojištění částku 1 950 Kč, a to vše v pravidelných 65týdenních splátkách po 459 Kč. Žalovaný převzetí peněz svým podpisem stvrdil. Dle předmětné smlouvy činí úroková sazba 88 % ročně a RPSN činí 167,56 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Z přehledu plateb vyplývá způsob splácení úvěru žalovaným.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , zavázala poskytnout žalovanému v den podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 33 153 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 26 031 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a odměny za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 622 Kč, to vše v pravidelných 21měsíčních splátkách po 2 865 Kč. Žalovaný převzetí peněz svým podpisem stvrdil. Dle předmětné smlouvy činí úroková sazba 86 % ročně a RPSN činí 138,71 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Z přehledu plateb vyplývá způsob splácení úvěru žalovaným. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, byly postoupeny žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024, které bylo žalovanému zasláno dle podacího lístku dne 30. 5. 2024. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván ještě předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2024, která byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly dne 17. 12. 2021 a 2. 3. 2022 uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., nicméně soud shledal, že předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti. Ve smlouvě ze dne 17. 12. 2021 si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 9 817 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Soud se zabýval podstatou těchto poplatků a shledal, že se v případě obou poplatků nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Tyto poplatky lze tedy ve své podstatě považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. K obdobným závěrům pak soud dospívá i v případě smlouvy ze dne 2. 3. 2022. Zde si smluvní strany ujednaly vedle úroku ve výši 26 031 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 622 Kč. I v případě těchto poplatků má soud za to, že se nejedná o poplatky odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, a tedy o úrok. V případě obou uzavřených smluv tak byl sjednán úrok, který převyšuje samotnou výši poskytnuté jistiny. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp.zn. 33 Odo 234/2005, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 a sp.zn. 33 Odo 236/2005) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Jestliže však v nyní projednávané věci byl sjednán úrok, který převyšuje samotnou výši poskytnuté jistiny, nemůže taková výše úroku ve světle shora uvedené judikatury obstát. Ujednání o úroku (poplatku) je tak proto pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z. absolutně neplatné.10. S ohledem na závěr o neplatnosti ujednání o úroku se soud zabýval otázkou, zda lze v daném případě postupovat podle § 576 o.z. ve spojení s § 1802 o.z., tedy oddělit tuto neplatnou část od ostatního ujednání úvěrových smluv a následně úrok stanovit ve výši úroku obvyklého, který poskytují banky v místě bydliště dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smluv. Dospěl však k závěru, že tento postup není namístě, neboť uzavřené úvěrové smlouvy je nutné hodnotit komplexně. Je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byly úvěrové smlouvy uzavřeny a k jejich dalšímu obsahu. Smlouvy byly uzavřeny adhezním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Dále je nutno uvést, že žalovaný je pro případ prodlení stižen smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Nutno přitom podotknout, že smluvní pokuta je stanovena na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Rovněž nelze opomenout paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč až 1 000 Kč. A nelze opomenout ani skutečnost, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, že by byla porušena povinnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Soud tak s ohledem na nepřiměřeně vysoký úrok a další ujednání sankční povahy, které smlouvy obsahují, uzavírá, že se