17 C 343/2024-60 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 61 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě splácet ve , počet, měsíčních splátkách po 5 142 Kč, počínaje měsícem , měsíc, , rok, , splatnost prvé splátky byla k , datum, . Ve splátce byla zahrnuta úhrada pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr v částce 630 Kč měsíčně. Žalovaný uhradil pouze 10 284 Kč, poslední platba byla uhrazena 23. 2. 2024, další splátkou se dostal žalovaný do prodlení s úhradou splátek, žalobkyni tak vzniklo v souladu s čl. , číslo, smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru, v daném případě žalobkyně nárokuje smluvní pokutu ve výši 998 Kč, neboť úvěr byl zesplatněn ke dni 28. 5. 2024, o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobkyně dále nárokovala v souladu s čl. , číslo, smlouvy částku 2 x 200 Kč jakožto náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením za 2 splátky s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobkyně dále nárokuje s odkazem na čl. , číslo, smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, neboť bylo dále ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni tuto pokutu. V čl. , číslo, smlouvy bylo rovněž ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně požadovala tedy zaplacení nové dlužné jistiny ve výši 73 580,04 Kč sestávající z částky 60 656,55 Kč, představující částku dlužné původní jistiny a částky 12 923,49 Kč, což představuje úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokutu v částce 998 Kč (2 x 499 Kč), náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 7 578,74 Kč (0,1 % denně z částky 73 580,04 Kč od 30. 5. 2024 do 9. 9. 2024), úrok ve výši 85,5 % ročně z původní dlužné jistiny 60 656,55 Kč od 30. 5. 2024 do 22. 6. 2024, úrok z téže částky ve výši 14,75 % ročně od 23. 6. 2024 do zaplacení. Dále žalobkyně nárokuje částku za pojištění schopnosti klienta splácet v částce 1 890 Kč (3 x 630 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V rámci soudem nařízeného jednání byl z žalobkyní doložených listinných důkazů zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, má soud za prokázané, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne , datum, Žalobkyně se zavázala na základě předmětné smlouvy poskytnout žalovanému úvěr ve výši 61 000 Kč, splnění této povinnosti je zřejmé z dokladu o vyplacení úvěru z bankovního účtu žalobkyně na číslo účtu žalovaného, kdy toto číslo se shoduje s žalovaným poskytnutým výpisem z účtu. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve , počet, měsíčních splátkách po 5 142 Kč, v této částce byla zahrnuta částka 630 Kč, jakožto pojištění schopnosti žalovaného splácet. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 216 576 Kč, mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 85,50 % ročně a RPSN činila 128,39 %. Ze smluvních ujednání soud zjistil, že v čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dále bylo zjištěno, že v čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku. V čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy je sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení. V čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy je zakotveno právo žalobkyně k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky o 65 dnů. V čl. , číslo, části , písmeno, smlouvy byla sjednána pro případ, že po zesplatnění žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Ze smlouvy části , písmeno, ve spojení s přílohou č. , číslo, smlouvy o úvěru - , název, je prokázáno, že tuto účastníci uzavřeli dne , datum, s tím, že pojištění je sjednáváno na základě Pojistné smlouvy č. , číslo, , uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a společností , právnická osoba, jako pojistitelem. Výše pojistného byla sjednána na částku 630 Kč měsíčně, pojistné bylo zahrnuto v měsíčních splátkách smlouvy o úvěru. Odeslání předžalobní výzvy je prokázáno z poštovním doručovatelem potvrzeného podacího archu ze dne 20. 8. 2024.4. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), ovšem smlouvu vyhodnotil jako smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy, tedy absolutně neplatnou. Soud posuzoval věc komplexně a všechna ujednání v dané smlouvě hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedený obchod má. Zabýval se také otázkou, zda lze v daném případě postupovat podle § 576 OZ ve spojení s § 1802 OZ, tedy oddělit případnou neplatnou část ohledně úroku od ostatního ujednání úvěrové smlouvy a následně úrok stanovit ve výši úroku obvyklého, který poskytují banky v místě bydliště dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Po celkovém zhodnocení, které bude osvětleno níže, však dospěl k závěru, že tento postup není na místě, neboť jak již bylo uvedeno výše, uzavřenou úvěrovou smlouvu je nutné hodnotit komplexně a je nutno přihlédnout rovněž k jejímu celému obsahu. Předně je třeba uvést, že úrok byl v daném případě sjednán v pevné výši 85,50 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Podle statistických údajů České národní banky činily v době uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací 1-5 let průměrně necelých 10 %. Jestliže tedy v nyní projednávané věci byl sjednán úrok 85,50 %, dosahuje tento mnohonásobku běžného úroku sjednaného pro úvěry v daném období, ujednání o úroku je proto pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 OZ absolutně neplatné. Skutečnost, že žalobkyně uváděla, že od 91. dne požaduje pouze úrok 14,75 % ročně vzhledem ke konstatované neplatnosti není rozhodná. Dále je třeba uvést, že podstatný přesah úrokové sazby může být sice v některých případech odůvodněn rizikovostí daného obchodu, k rizikovosti však žalobkyně nic netvrdila a dle názoru soudu ani z ničeho nevyplývá. Dále, nelze rovněž opomenout skutečnost, že ve smlouvě byla stanovena RSPN na 128,39 %. Ve smlouvě bylo ujednáno právo žalobkyně pro případ prodlení žalovaného s placením splátek alespoň 65 dnů zesplatnit úvěr, tj. požadovat okamžitou úhradu veškerých nároků, které žalobkyně vůči žalovanému má. V článku , číslo, smlouvy je pro tento případ stanoveno, že dosud neuhrazená jistina ale i neuhrazený úrok, se stává součástí „nové jistiny“ která je jako celek úročena dohodnutou sazbou 85,50 %, přičemž je rovněž ujednáno, že „úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do ,,Nové jistiny úvěru“, celková výše úroku, který je žalobkyně oprávněna požadovat je v témže ustanovení omezen na částku 259 891,20 Kč. Za situace, že pak smlouva byla sjednána navíc adhézním způsobem, kdy žalovaný nemohl reálně vůbec nijak ovlivnit obsah smlouvy, pouze akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně a dále k tomu, že pouze žalovaný byl stižena další sankcí za porušení neplnění splátkové povinnosti, konkrétně smluvní pokutou, která byla navíc stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. § 122