8 C 189/2024-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 8. 9. 2023 žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru číslo , číslo, , na jejímž základě žalobkyně poskytnula žalovanému částku 200 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou Úvěrové podmínky (dále v textu jen jako „Smlouva“). Žalovaný podpisem Smlouvy přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Na základě Smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 3 811 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 13,49 % ročně, a to vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem 22. 10. 2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, přičemž se nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřil za použití nezávisle ověřitelných údajů. Splátky od 22. 10. 2023 do 22. 3. 2024 byly splaceny. Ode dne 22. 4. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. Smlouvy má žalobkyně nárok na náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dle bodu 5. Smlouvy ve spojení s bodem 6.2. Úvěrových podmínek, může žalobkyně při prodlení žalovaného se splacením celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. K zesplatnění žalobkyně přistoupila dne 27. 6. 2024. Dluh žalovaného tvoří nesplacená jistina 196 705,98 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) 7 017,85 Kč (souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne 22. 3. 2024 do dne 26. 6. 2024), smluvní pokuta 1 000 Kč, pojistné 933 Kč, poplatek za sjednání úvěru 706,02 Kč, smluvní úrok 13,49 % ročně z dlužné jistiny od 27. 6. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 7. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil předžalobní výzvě navzdory.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 27. 11. 2024, z účasti na němž se žalobkyně omluvila a žalovaný se jej nezúčastnil bez omluvy. Při jednání soud provedl všechny listinné důkazy navržené žalobkyní (Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , číslo, , Úvěrová zpráva – výpis z bankovních a nebankovních registrů, Smlouva o úvěru ze dne 8. 9. 2023, Úvěrové podmínky, Všechno podstatné o úvěru na , Anonymizováno, .cz (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , číslo, ze dne 3. 7. 2024, Výpis z účtu žalovaného u , Anonymizováno, , Kopie průkazu o povolení k trvalému pobytu žalovaného, Potvrzení o vyplacení úvěru č. , číslo, , Splátkový kalendář, Výzva k zaplacení půjčky číslo , číslo, , takzvaná předžalobní výzva ze dne 27. 6. 2024) a dospěl k následujícím závěrům.4. Žalobní tvrzení, že žalovaný odsouhlasil uzavření smlouvy, není prokázáno, neboť v závěru písemné smlouvy je na místě podpisu žalovaného uvedeno „SMS kód: , číslo, “, aniž by bylo prokázáno, že jej – v situaci, kdy dokument se smlouvu byl v plné dispozici žalobkyně - jako svůj podpis, tedy projev souhlasu s listinou, připojil žalovaný. Žalobkyní předložený dokument „Věc: Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , číslo, “ je listinou vyhotovenou bez odsouhlasení žalovaným samotnou žalobkyní, nikoliv třetí nezávislou stranou, a tedy bez důkazní síly. Prokázáno je pouze, že žalobkyně měla k dispozici osobní údaje a dokumenty o majetkové situaci žalovaného, aniž by z této skutečnosti bylo možné dovodit vůli žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Nutno dodat, že je věcí smluvních stran, jaký způsob uzavření úvěrové smlouvy si dohodnou. To však nic nemění na povinnosti unést v případě soudního sporu důkazní břemeno o tom, že k uzavření smlouvy - z níž žalující strana vyvozuje své nároky, uplatněné v soudním řízení - došlo. Je proto nanejvýš praktické již při uzavírání smlouvy myslet na to, že se nároky ze smlouvy mohou v budoucnu stát předmětem soudního sporu, a uzavřít proto smlouvu tak, aby v případném soudním sporu nevznikly o jejím uzavření pochybnosti. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), vyzvat k označení důkazu prokazujícího uzavření tvrzené smlouvy s tím, že pokud žalobkyně uzavření smlouvy neprokáže, bude soud vzájemný vztah posuzovat jako vztah plynoucí z plnění bez právního důvodu. O možnost vyslechnout si toto poučení adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání soudu připravila.5. Prokázáno (výpisem z účtu žalovaného u , právnická osoba, . a Potvrzením o vyplacení úvěru č. , číslo, ) je poskytnutí částky 200 000 Kč žalobkyní žalovanému, kdy soud vychází z pravdivosti potvrzení žalobkyně jako banky o provedení bankovního převodu.6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na pohledávky z tvrzené smlouvy celkem 7 622 Kč. Toto tvrzení odpovídá údajům ze Splátkového kalendáře o úhradě dvou plateb po 3 811 Kč žalovaným dne 22. 2. 2024 a dne 22. 3. 2024. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalovaného.7. Protože nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí tvrzené částky žalobkyní žalovanému, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), právo na vrácení bezdůvodného obohacení, jehož se dostalo žalovanému plněním bez právního důvodu, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bezdůvodným obohacením je rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou žalovaným zaplacenou. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože zbývající nároky měly vyplývat ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno.8. Žalobkyně měla ve věci úspěch z přibližně devíti deseti a žalovaný z jedné desetiny celkového předmětu řízení vyčísleného ke dni rozhodování soudu. Podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ má proto žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu osmi desetin účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří výdaje za soudní poplatek za řízení ve výši 7 974 Kč a paušální náhrada nákladů řízení dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen „vyhláška“) za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 300 Kč, neboť ve smyslu § 1 vyhlášky byla žalobkyně účastníkem, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.