8 C 197/2024-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 17. 10. 2021 Smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 360 Kč, představující kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 277 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 12. 2012. Ke dni 18. 6. 2013 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 6 808,28 Kč a dlužný poplatek 5 691,72 Kč. Po tomto datu nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Dlužná jistina se úročí úrokem ve výši 21,00 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od 18.06.2013, tj. ode dne uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny 6 808,28 Kč, poplatku 5 691,72 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 26. 2. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 14 909 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 26. 2. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 5 154,49 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,05 % z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně a žalovaný dal souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne 17. 10. 2021 Smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaný se vedle vrácení jistiny zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč (úroková sazba 21,00 % ročně dle čl. 3 Smluvních podmínek), odměnu za administrativní zpracování půjčky 1 900 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 12. 2012. Ke dni 18. 6. 2013 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 6 808,28 Kč a dlužný poplatek 5 691,72 Kč. Po tomto datu nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. V říjnu 2011 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 13,98 % ročně.5. Skutkový stav v bodě 4. prokazují tyto listinné důkazy: Zákaznická karta ze dne 17. 10. 2011, Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 10. 2011, Smlouva o postoupení pohledávek, fragmenty seznamu postoupených pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, podací lístek ze dne 21. 10. 2023, předžalobní výzva ze dne 30. 7. 2024, poštovní podací lístek ze dne 31. 7. 2024, výpis z databáze , jméno FO, národní banky o výši úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů v listopadu 20211.6. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalovaného.7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“). Při výši poskytnuté částky 10 000 Kč a splatnosti 60 týdnů byl sjednán úrok v pevné výši 1 277 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 13,98 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za administrativní zpracování půjčky 1 900 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Odměna za hotovostní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý týden inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 86 Kč, což je výše, která zjevně rozporná s dobrými mravy. Naopak tzv. za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč není ničím jiným než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč tak činí 3 177 Kč (1 277 Kč + 1 900 Kč), tj. 31,77 % za 60 týdnů, čemuž odpovídá výše 27,53 % za rok (52 týdnů). Reálný úrok, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit tak dosahuje dvojnásobku obvyklé úrokové sazby ve výši 13,98 % ročně a byť není nízký, svojí výší tak není v rozporu s dobrými mravy, když dle ustálené judikatury taková hranice vede u 4 násobku obvyklé úrokové sazby. Protože bylo prokázáno uzavření smlouvy o půjčce mezi původním věřitelem, poskytnutí peněz žalovanému a následné postoupení pohledávky žalobkyni, soud žalobě vyhověl v rozsahu, v jakém půjčka a úrok z ní nebyl žalovaným uhrazen. Žalobě současně bylo vyhověno i co do úroku z prodlení, který byl nárokován za období, kdy již dluh byl splatný a ve výši nepřevyšující výši dle ustanovení § 517 ObčZ a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv. „formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát vykonává advokacii jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.