ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2024:8.C.198.2024.1 Datum: 2024-12-13 Předmět: O zaplacení 39 011,44 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 577 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 39 011,44 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 577 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaná s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela dne 21. 5. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 24 946 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 21. 2. 2024. Žalovaná neplnila své povinnosti, když nehradila řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 5 200 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalobkyně se domáhá zaplacení 39 011,44 Kč (jistina 18 626,97 Kč, poplatky 20 384,47 Kč), kapitalizovaných úroků za období od 22. 2. 2024 do 29. 4. 2024 ve výši 920,42 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení za období od 28. 2. 2023 do 29. 4. 2024 ve výši 3 314,05 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 30. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud má za prokázané, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřely dne 21. 5. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 24 946 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 21. 2. 2024. Žalovaná neplnila své povinnosti, když nehradila řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 5 200 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalované. V květnu 2022 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 8,64 % ročně.4. Skutkový stav v bodě 3. prokazují tyto listinné důkazy: Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, Tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek, fragmenty seznamu postoupených pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024, poštovní podací lístek ze dne 29. 7. 2024, předžalobní výzva, poštovní podací lístek ze dne 30. 5. 2024, informace České národní banky o výši úrokových sazeb úvěrů v květnu 2022.5. Bylo na žalované, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdila a prokázala, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdila a prokázala jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaná tak však neučinila a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalované a tomu odpovídající výši dluhu.6. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“).7. Ve smlouvě o úvěru se splatností 21 měsíců byl sjednán úrok v pevné výši 19 282 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 8,64 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení (komfortní poskytnutí a splácení 1 714 Kč, flexibilní splácení 2 450 Kč). Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 82 Kč, což je výše, která není nijak vysoká. Tzv. služba flexibilního splácení se dle smlouvy rozumí garance celkové ceny, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí, což jsou opět služby nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž jejich cena 2 450 Kč není v poměru k výši úvěru nikterak nízká (činí 12,25 %), na druhou stranu nelze přehlédnout, že minimálně možnost dílčích splátkových prázdnin není běžným ujednáním úvěrových smluv a nese s sebou určitou cenu. Avšak tzv. odměna za zpracování 1 500 Kč není ničím jiným, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 20 000 Kč tak činí 20 782 Kč (úrok 19 282 Kč + poplatek 1 500 Kč), tj. 103,91 % za 21 měsíců, čemuž odpovídá 59,38 % za rok (12 měsíců). Reálný úrok, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 6,87 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,64 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, kdy tento nárok je též předmětem tohoto řízení. Stejně tak jsou zde poplatky ve výši 300 Kč za upomínací návštěvy, kterých může být až 14.8. Výše úroku, která převyšuje hranici 4násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení s poplatky za upomínky a smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.¨9. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C:2012:349, resp. CELEX: 62010CA0618).10. Nepřichází také v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C:2020:167, resp. CELEX:62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.11. Protože je smlouva o spotřebitelském úvěru pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalované, a to bez pr