8 C 203/2024-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaná vybrala dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech, následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, včetně telefonního čísla a emailové adresy, a heslo pro přístup ke svému uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů žalovaná poskytla žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu ve znění 65040, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo a který žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne 9. 11. 2022 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žalobkyně téhož dne poskytla žalované úvěr převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Platba byla identifikována variabilním symbolem , RČ, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná se dle Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 9. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 11. 4. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 15. 4. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná dluh neuhradila předžalobní upomínce navzdory.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud k projednání a rozhodnutí sporu nařídil jednání, z účasti na němž se právní zástupce žalobkyně omluvil a žalovaná se jej nezúčastnila bez omluvy. Soud při jednání provedl žalobkyní navržené listinné důkazy (Prověření úvěruschopnosti, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , výpisy z účtu žalované, potvrzení o platbě Fio Banky ze dne 9. 11. 2022, kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 11. 4. 2023, předžalobní výzva ze dne 15. 10. 2023, poštovní podací lístek ze dne 15. 10. 2023) a dále důkaz informací České národní banky o výši úrokových sazeb úvěrů v listopadu 2022 a zjistil následující skutkový stav.4. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy žalovanou, když u úvěrové smlouvy v rubrice určené pro podpis klienta podpis absentuje a je zde je strojově předepsané jméno a příjmení žalované. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že k podpisu smlouvy došlo zadáním kódu, který žalobkyně žalované zaslala po její registraci na webové stránce žalované. Tato tvrzení nejsou ničím prokázána. Z podstaty věci (i z tvrzení samotné žalobkyně) je přitom zřejmé, že veškeré digitální dokumenty se nacházely ve výlučné dispozici žalobkyně. Není prokázáno, že 1) strany dohodly na tomto způsobu uzavření smlouvy, 2) žalobkyně zaslala žalované příslušný kód, 3) žalobkyně žalované umožnila seznámit se se smlouvu s dalšími smluvními dokumenty a 4) žalovaná potvrdila svůj s navrženou smlouvou tím, že vložila uvedený kód do příslušného formuláře na webu žalobkyně. Stejně tak ničím prokazováno, že žalovaná byla seznámena s žalobkyninými Všeobecnými obchodními podmínkami a souhlasila s nimi. Soud naopak má za prokázané poskytnutí tvrzené částky 7 000 Kč žalobkyní žalované, což prokazuje výpis z bankovního účtu žalobkyně o provedení platby a výpisy z účtu žalované, z nichž je zřejmé, že účet, na nějž platba směřovala, patřil žalované.5. Soud byl připraven ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), žalobkyni vyzvat k doložení důkazu k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy žalovanou s tím, že v opačném případě žalobu zamítne ohledně nároků, které mají oporu pouze v tvrzené smlouvě. O možnost vyslechnout si toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání připravila.6. Bylo na žalované, aby ve smyslu ustanovení § 101 OSŘ tvrdila – a v případě spornosti prokázala – skutečnosti, které by zcela či zčásti vyvracely žalobkynina tvrzení, včetně tvrzení o tom, že žalobkyni ničeho neuhradila. Protože žalovaná tohoto svého procesního práva nevyužila, vycházel soud z toho, že žalobní tvrzení o neuhrazení žádné částky žalovanou odpovídá skutečnosti.7. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí tvrzené částky žalovanému, soud žalobě vyhověl ve vztahu k poskytnuté jistině, protože jejím přijetím bez právního důvodu se žalovaná ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), vůči žalobkyni bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna vydat. Protože se žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení ocitla v prodlení, má žalobkyně dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo též na úrok z prodlení. Žalobě proto bylo proto vyhověno co do jistiny a úroku prodlení z ní, naopak byla zamítnuta ohledně zbývajících nároků na zaplacení úroku a smluvní pokuty, které měly vycházet ze smlouvy, jejíž uzavření však prokázáno nebylo.8. Nutno dodat, že i pokud by žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy s žalovanou, soud by tuto smlouvu považoval jako celek za neplatnou dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku. Důvodem by byla sjednaná výše smluvně sjednané úrokové sazby 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, v době, kdy v té době obvyklá výše úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry činila 9,63 % ročně, a další ujednání smluvní ujednání - smluvní pokuta 0,1 % denně, další náklady „dle Sazebníku“.9. Žalobkyně měla ve věci převážný úspěch. Po odečtení míry jejího procesního neúspěchu od míry jejího procesního úspěchu má žalobkyně ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ vůči žalované právo na náhradu jedné třetiny účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv. „formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.